Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Najdete je na webu ctenizdarma.cz v sekci "Knihy". K dispozici jsou formáty PDF, epub a mobi.

ARTificial - Kapitola VII

17. october 2016 at 10:53 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola VII - Začátek konce

Joel ani nevěděl, jak, a už byl zase ve škole. Všechno ho bolelo a mozek měl zatemněný, ale musel tam být. Zářivá světla ve vstupní hale Joela dráždila a v krku mu narůstal nepříjemný pocit, že bude opět zvracet. Joel se trochu tápavě odebral na záchod. Tak se poprvé pořádně prohlédl v zrcadle... Neměl jen tetování, ale i drobný piercing ve rtu!

"Au," vydal ze sebe, když se snažil šperk sám odstranit. Nešlo to. Joel byl zabrán do své situace, že si zpočátku ani neuvědomoval, že uvnitř, v jedné z kabinek někdo zřejmě je...

Joela probraly ze soustředění potlačované vzlyky. Kdosi, schovaný v jedné z kabinek, se trápil, ale zjevně nechtěl, aby o jeho stavu věděl svět. Joel se opatrně zaposlouchal a vzlyky toho neznámého uměle ustaly.
"Haló," pronesl opatrně Joel. Ticho. Joelovi se začínalo zdát, že se předtím přeslechl. Zkusil opatrně vzít za kliku jedné z kabinek a zjistil, že je zamčená.
"Haló," řekl znovu, ale neobdržel žádnou odpověď. V kabince se kdosi pouze nervózně zavrtěl. Joel se vzdálil, znovu se na sebe zběžně podíval do zrcadla a s potlačovaným vztekem na sebe a celý svět chtěl odejít, když v tom...

"Joeli?" Z kabinky se ozval tichý hlas. Joel ztuhnul a nebyl schopen slova.
"Joeli?... Jsi to ty???... Já..."
"K-kdo to je?"
Ten kdosi v kabince se nahlas rozbrečel. Joel ho stále nepoznával. Znovu opartně vzal za kliku, ale dveře byly stále zamčené. Joel chvíli mlčky poslouchal, ale pak se dal znovu pomalu na ústup.

Cvak!
Zámek dveří kabinky náhle povolil. Joel udělal pár kroků zpět a opatrně dveře kabinky otevřel. I přesto, že sám měl obrovské trápení, chtěl tomu nešťastnému klukovi uvnitř pomoct. Ano, opravdu chtěl, jen kdyby to nebyl...

Devon! Joel letmým pohledem zahlédl část Devonových vlasů.
"Joeli, počkej..." vzlykal ten nešťastník. Joel zaváhal. Vyčkával. Nechtěl Devonovi dělat radost, obzvláště ne ve svém bezútěšném stavu, který mu sám Devon způsobil. To Joel vlastně potřeboval pomoct, ne Devon, vždyť...

Joel udělal pár kroků zpět ke kabince. Uviděl Devona s obličejem v dlaních. Devon pak vzhlédl a rukama bezděky odkryl tu spoušť - i on byl čerstvě potetovaný, a to hodně!

"Joeli, co jsme to udělali??!! spustil bezradně Devon, "k čemu's mě to donutil???!!!"
Joel nevěřil svým vlastním uším. Sám zlý Devon, který v sobě neměl ani kousek dobra a soucitu s ostatními, ho teď bezostyšně obviňuje z něčeho, co by Joel sám neudělal. Ano, byli předtím sice opilí, ale tohle bylo něco jiného...

V Joelovi se náhle probudila zuřivost.
"TY BLBE, JAK SE OPOVAŽUJEŠ MĚ Z NĚČEHO TAKOVÝHO OBVIŇOVAT!!! TO TYS MĚ K TOMU DONUTIL A JÁ ZA TO NEMŮŽU, ŽE JSEŠ TAKOVEJ VŮL, ŽE SIS..."

"ŠIKANA!!!" rozlehl se za Joelovými zády mohutný skřek. Kdosi ze spolužáků rychle vybíhal ze záchodů a slovo "šikana" se opakovaně dál rozléhalo poloprázdnou chodbou.

Joel ani nevěděl, jak, a už byl kýmsi dospělým tažen do ředitelny...
Ano, dělo se to znovu. Jako přes kopírák. Joel znovu selhal.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement