Novinka!/New! Máte rádi knihu Paranorma! Art? Až do 17. 1. máte jedinečnou příležitost navštívit výstavu její téma! Více informací zde:

Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen? od Selfish Platinum zdarma ke stažení!


Paranorma! Art 2 - Kapitola VIII

30. august 2016 at 23:27 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola VIII - Děsivé procitnutí

Richův mozek upadl do mrákot... Jeho mysl se zatemnila, a vzápěti prozářila střídavými a téměř nesmlyslnými výjevy a obrazy. Kdosi tam byl s ním. Někde, možná v jeho hlavě... Kdosi ho držel. Mluvil na něj. Rich ho nedokázal pořádně vnímat. Ten někdo se mu snažil něco naznačit, něco říct... Rich to chtěl slyšet, ale jeho ušní bubínky byly hluché. Naprosto hluché.
Najednou Rich pocítil, jak sám vstal. Fyzicky. Samovolně. Náměsíčným krokem se jeho tělo vydalo směrem kupředu. Ale chybět mu cit jako kontrola. Rich se pokoušel zastavit, avšak marně. Jeho tělo si dělalo, co chtělo. A někdo tam byl. Někdo tam s ním byl. Možná jich bylo víc. Něco na Riche někdo křičel, ale chyběl zvuk.

Rich si náhle uvědomil, že zřejmě sám brečí, ale bylo zvláštní, že vůbec necítil slzy. To, že mu skutečně slzy tečou, mu napovídal pouze slabý a nezřetelný pocit kdesi vzadu v jeho mozku. To místo, které jako jediné nemlčelo...

Rich zahlédl, jak ho kdosi bije. Bylo to jako hra světel a stínů, které ho v naprosté němotě obklopovaly. Kdosi s ním mlátil o stěnu, strkal ho a možná mu i vyhrožoval. Rich ale nebyl schopný reagovat. Byl naprostým vězněm se svém vlastním těle.
Náhle se mu zvukové vjemy na chvíli vrátily a Rich zaslechl jediné, dlouze protažené slovo, které vyslovil jeho vlastní, zděšený hlas.
"Slibuji..."
A pak vše naráz přestalo. Jeho mysl se opět zatemnila.

Série obrazů, kterou následně uviděl, nedávala smysl. CityGold, jak splachuje své falešné zlaté vlasy do záchodu, kdosi se snaží najít malý zlatý odštěpek čehosi v tunách temného prachu, měsíc na obloze, jak si nasazuje noční čepici, sedm zmatených oslů kteří zoufale hledají pohádkového dinosaura, aby jim pomohl koupit svět. Padesát tři sluncí a jedno antislunce, které se nesmí vrátit domů...

Rich se znovu probral a prohlédl. Stál na jakýchsi starých rozviklaných štaflích. Lekl se, ale jeho mozek naštěstí stále tělo neovládal. Uviděl sám sebe, jak ze dřevěné police nad ním vytahuje tlustou knihu... a jak i s tou tlustou knihou najednou padají vzduchem i ty další, a s nimi i dřevo z té police... Rich vidí, jak se sám také snáší vzduchem směrem dolu...

"... Pane Bože, vždyť my jsem ho zabili!" Richovi se vrátil sluch. Teatrální výkřik jednoho z těch cizinců nyní Richovi drásal nervy. Rich nechápal, co se děje. Je snad opravdu mrtvý? A kdo jsou ti cizí lidé? To oni ho ovládali?

Rich si vzpomněl na ten slib, který bez vlastní vůle vyslovil. Nedokázal si to vysvětlit. Byla to pouhá iluze jeho mozku, a nebo se opravdu k něčemu zavázal? Donutili ho k tomu mimozemšťané, nebo snad nějaké zlé síly? Nebude teď jedním z těch "dobrovolníků", kteří jim musí sloužit? Zcela ponořen ve svých úvahách Rich ucítil, že jeho tělo kamsi vláčí dvě siluety. Co s ním hodlají dělat?

Ta nejistota Riche ničila...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement