Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Najdete je na webu ctenizdarma.cz v sekci "Knihy". K dispozici jsou formáty PDF, epub a mobi.

Paranorma! Art 2 - Kapitola VII

14. july 2016 at 14:24 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola VII - Dvojníci

"Vylez nahoru," postrčil potichu Charles fyzicky poměrně slabého Reeda směrem k lesnímu posedu, který se nacházel téměř v bezprostřední blízkosti opuštěného penzionu. Z pohledu zdola byl skrytý několika masivními větvemi dvou statných stromů, avšak, jak Charles dobře věděl, skýtal perfektní úkryt při výhledu zezhora na samotný penzion a prostor okolo něho. Dřevěné stupně žebříku se pod rozklepanýma Reedovýma nohama hlasitě rozvibrovaly. Reed byl stále strachy bez sebe.

"Nebudeš křičet," rozkázal rázně, avšak šeptem Charles, když se oba dva konečně dostali nahoru. Gaston Reed s uslzenýma očima zakroutil hlavou. Charles mu opatrně vyjmul kapesník z úst, ale jednou rukou mu i přesto silným stiskem držel obě paže za zády. Reed se cítil jako v pasti a v duchu se modlil, aby ho Charles nechal jít... Nikdy by netušil, že on, fyzicky i psychicky slabý "herec", který se většinu času choval spíše jako dítě, zaplete s padouchy a dostane se do situace, kdy mu půjde opravdu o holý život. Rovněž samotný Charles nebyl z Reedovy přítomnosti nijak zvlášť nadšený. Nyní však sdíleli tajemství, které mohlo skončit buď totální prohrou slabšího z nich, nebo odvážnou domluvou, ze které ale Reed tak jako tak vyjde jako poražený. Charles nad ním měl neomezenou moc...

"Mluv! Co víš?!" Charles na Reeda upíral přísný pohled.
Reedovi se třásl hlas, že nemohl ani šeptat. Vydal ze sebe pouze chrchlavý, poměrně hlasitý vzlyk.
"Řekl jsem, drž hubu!!!" Charles stále šeptal, ale tentokrát mu přímo sršely blesky z očí. Litoval, že byl zrovna měsíc téměř v úplňku, takže i noční viditelnost byla opravdu značná. Kdyby mluvili hlasitě, někdo by si jich mohl klidně všimnout. Charles sice pochyboval, že by se na tom odlehlém místě v tu pozdní hodinu kdokoli zdržoval, ale vnitřně ním procházel silný pocit neklidu, který si nedokázal vysvětlit...

"Tak mluv!" pobídl znovu Charles Reeda po asi minutě napjatého hrobového ticha. Reed se již stihl trochu uklidnit. Představoval si, že je na jevišti, a že se celá tato hrůzostrašná scéna ve skutečnosti neděje.
"Mluvili se mnou...," začal.
"Kdo???" Charles pouze doufal, že snad s Reedem nemluvili nějací duchové, či co... To už by byl opravdu vrchol!
"...vyšetřovatelé..." dořekl konečně Reed, "shánějí CityGold... Důkazy o něm... Myslí si... m-m-myslí si..."
"Co??!!"
"... že CityGold nejsem já!" Reed ta poslední slova zašeptal se zoufalstvím v hlase. Charles se odmlčel a přemýšlel.
"A cos jim řek'??!! Co řekli???!!!"
"N-n-nic... že jsem CityGold... znova prej půjdou přímo na místo... m-m-mám strach..."

"Ticho!!! Na tobě přece nezáleží!!!" Charles měl chuť Reedovi jednu vrazit. Vždyť to byl nakonec sám Charles, komu po téhle informaci opravdu teklo do bot... A to pořádně!... Kdyby to věděl dřív, mohl by Reeda "zpracovat" a svést všechno na Reedovu jakousi duševní poruchu... nebo whatever..., což by v případě Reeda bylo docela uvěřitelné... Na to už teď ale bylo zjevně pozdě...

Rrrr!
Náhle byli oba nuceni zoufale zmlknout. Ze zchátralého penzionu se právě nečekaně vynořily dvě postavy - jedna mohutná a druhá drobnějšího vzrůstu. Charles s Reedem zjevně nebyli jediní, kteří se ten večer na stejném místě rozhodli řešit jakési temné tajemství...
"Co když ho tam někdo najde???!!!" byl slyšet zoufalý výkřik menšího z obou neznámých lidí.
"Drž hubu!!!" ohnal se po něm ten mohutnější člověk. Hlas měl podobný samotnému Charlesovi...

Poté se ten tajemný muž pozorně rozhlédl okolo sebe, a jeho oči na chvíli zdánlivě spočinuly přímo na místě, kde se skrývali Charles s Reedem.

"Bože, ochraňuj nás," zamumlal rty Gaston Reed a Charlesův pevný stisk jeho paží změkl ve vzájemné, trochu zoufalé držení se za ruce...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement