Novinka!/New! Máte rádi knihu Paranorma! Art? Až do 17. 1. máte jedinečnou příležitost navštívit výstavu její téma! Více informací zde:

Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen? od Selfish Platinum zdarma ke stažení!


Paranorma! Art 2 - Kapitola III

1. july 2016 at 12:36 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola III - Sám

Dny ubíhaly a nic zvláštního se nedělo. Zchátralý objekt, který Riche tak magicky přitahoval, byl stále zapečetěný, a Rich si tak pomalu začínal uvědomovat, že to, že jednou byly dveře otevřené, byl jen výplod jeho dychtivé mysli a neskonalé touhy po dobrodružství. Nyní, s odstupem času si musel přiznat, že jeho snaha prozkoumat nadpřirozené věci pramení hlavně z faktu, že nemá žádné kamarády. Jeho život měl nepřetržitě melancholický nádech. Chyběl mu sociální kontakt.

Ten sen... Rich si ho stále barvitě vybavoval. Měl nějaký význam? Snad ano... Rich ale nevěřil na žádné výklady snů, protože každý z kartářů, a jiných jim podobných, by jen za peníze prezentoval svou polopravdu, která by se Richovi buď líbila nebo ne. A také, komu by se mu teď chtělo prozrazovat, že se chystal jít prozkoumat tu tajemnou budovu, protože co kdyby...?

Určitá možnost tu teoreticky stále byla. Není přece blázen. Tenkrát přece MUSELY ty dveře být otevřené... Rich se pomalu loudal ulicemi. Ponořen v myšlenkách ani nevnímal, že se nálada okolního prostředí pomalu začala proměňovat. Kdesi zlověstně zamňoukala kočka. Trochu se zvedl vítr. Náhle vše potemnělo. Rich překvapením vzhlédl a pohledem zaostřil do dálky na kontroverzní objekt...

Něco bylo opět jinak. To něco upoutalo jeho pohled, ale Rich to nebyl schopný v mysli identifikovat... Vypadalo to, jako kdyby...


Rich se zběsile rozběhl. Přestával vnímat čas i prostor. Jen ty dveře. Než se opět zavřou... Rich si zapomněl svítilnu. Uvědomil i to. Nevadí... Míjel zaparkované černé auto se zatemnělými skly. Téměř ho nevnímal, protože ty dveře...

...

Uff... Byl uvnitř. Rychle se skryl za dlouhým závěsem v prostorné hale hned vedle vchodu. Stále mu bušilo srdce. Hlasitě oddechoval. Ale náhle ho něco přimělo úplně ztichnout. Zaslechl hlasy! Byly to strážníci! Rich zpanikařil. Přece se nenechá chytit! Musel vyčkat na místě, a pak znovu nepozorovaně proklouznout ven... Hlavně ho nesmí zamknout. Prosím, hlavně ať ho tu nezamknou...

Náhle se ozval zuřivý štěkot. Byl to bezpochyby pes strážníků, který byl rovněž pověřen vyšetřováním. Strach, aby Riche v děsivé nezamkli se náhle proměnil v děs, že ho ten pes pokouše...

"Coopere, sedni!!!... HNED!!!"
Bylo slyšet, jak májí strážníci s podrážěným psem velké problémy...
"Je tady uvnitř naprosto nezvadatelný... radši už odsud vypadneme - sám tady nemám dobrý pocit..." pozděžoval si jeden ze strážníků, a ten druhý vydal souhlasný zvuk. Bylo slyšet, jak psa vší silou vyvádějí z budovy, a pak...

ONI TADY RICHE OPRAVDU ZAMKLI!!!

Z některého z horních pater budovy se ozvalo děsivé zapraskání. Rich se k smrti vyděsil, a pěstmi zběsile začal bušit na zvenku zapečetěné dvěře.

Marně. Byl v pasti.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement