Novinka!/New! Máte rádi knihu Paranorma! Art? Až do 17. 1. máte jedinečnou příležitost navštívit výstavu její téma! Více informací zde:

Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen? od Selfish Platinum zdarma ke stažení!


ARTificial - Kapitola IV

7. april 2016 at 19:26 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola IV - Dvojhlasná pomsta

"Tak co mám dělat?!" vyhrkl Charley hned po tom, co ho Devon pustil dál do domu. Byl to středně vzrostlý asi třicetiletý muž, bezpochyby příslušník nejnižší společenské třídy. Na sobě měl ušpiněné monterky a v ruce držel zapálenou cigaretu.
Devon si ho prohlížel a na rtech se mu vykouzlil nemilosrdný úsměv. Věděl, že mu Charley dluží obrovskou laskavost a miloval to napětí okamžiku! Devon byl zkrátka manipulátor a nad každým hned získával převahu.

Charley se nervózně zavrtěl a rukávem si otřel nos. Na to, že se mu všichni už od základky smáli kvůli jeho téměř holčičímu jménu, se choval nadmíru chlapsky. Chyběly mu způsoby a vychování, za což od Devona sklidil další vlnu pohrdání.

"Budeš zpívat," promluvil konečně Devon. Charley vytřeštil oči a nechápal. On, který sotva dokončil základku, teď dostával nějaké zvláštní metaforické pokyny od jednoho zákeřného a krutě manipulativního studenta. Ani nevěděl, co metafora je. Jen slabě odtušil, že zmínka o zpívání asi neznamená to, co by se na první pohled zdálo.
"Cože???" zeptal se Devona nevěřícně.

"Ne fakt, budeš zpívat," odpověděl Devon a míra jeho povýšenosti jako by trochu splaskla. Jeho nynější tón hlasu nasvědčoval tomu, že se zbytek konverzace bude odvíjet již v přátelském duchu. Dočasně přátelském duchu. Charley však stále nechápal.
"TO TI TO MÁM ŘÍCT DESETKRÁT, NEBO CO, BLBE??? JÁ ZA TO NEMŮŽU, ŽE SES V ŽIVOTĚ POŘÁDNĚ NENAUČIL POSLOUCHAT!"

Charley mlčky přikývl a přál si mít rozhovor s Devonem už za sebou. Kdyby nebylo té ožehavé věci z minulosti, vůbec by tu neztrácel čas. Devon o něm ale věděl příliš a Charley se nedokázal bránit. Raději dělal tomu krutému hajzlovi šaška, než aby si nechal zničit život. Tady totiž šlo o všechno.

Devon vytáhl mobil a chvíli na něm něco hledal, a pak strčil Charleymu pod nos video, na kterém zpíval Joel. Byl Charleymu až neuvěřitelně podobný...
"Máš půl roku na to, aby ses naučil takhle zpívat!" diktoval Devon, "Pak si taky necháš trochu víc narůst vlasy, aby vypadal co nejvíc jako von. A přihlásim tě do soutěže, kterou vyhraješ."
Charley byl podivnými instrukcemi zaskočený.
"A vo co ti ve skutečnosti jde?" zeptal se konečně Devona. Ten Joel Charleymu připadal nějak hodně povědomý, a Charley tušil, že to všechno bude mít obrovskou dohru... Hlavou mu totiž probleskla myšlenka, že by Joel ve skutečnosti mohl být jeho biologický bratr, který narozdíl od něho nemusel vyrůstat v tom neskutečně hnusném zašpiněném dětském domově. Zkrátka ten šťastnější.

"Jde mi vo pomstu, samozřejmě," přiznal bez váhání chladně Devon. Charley byl sám sebou zaskočený. V duchu totiž začínal být Devonovi skoro až vděčný... Pokud šlo o to, aby nějakým způsobem pomohl Joelovi podrazit nohy, udělá to dokonce i s radostí... Teď už to jenom chtělo o Joelovi znenápadně zjistit víc, aniž by Charley u Devona vzbudil nějaké podezření. Bude se zkrátka naoko řídit Devonovými příkazy, a až nastane vhodná chvíle, tak si sám "kopne".
A pokud se mu to povede...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement