Novinka!/New! Máte rádi knihu Paranorma! Art? Až do 17. 1. máte jedinečnou příležitost navštívit výstavu její téma! Více informací zde:

Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen? od Selfish Platinum zdarma ke stažení!


Paranorma! Art – Kapitola XIII

10. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola XIII - Halucinace

Nelly zmizel. Ta zpráva zasáhla všechny jak blesk z čistého nebe. Nelly zmizel! Terapeut Charles smutně seděl s hlavou v dlaních a přemýšlel, co měl býval udělat jinak. Co na tom, že je věhlasným odborníkem ve svém oboru, za kterým se lidé sjíždějí i z daleka a neváhají mu zanechat tučnou odměnu, když ani nedokáže ochránit svého vlastního syna?

Manny byl přítomen. Tátu však neutěšoval, jak byste asi čekali od běžného člověka, ale naopak si sám sedl do nejzazšího kouta místnosti, nervózně se pohupoval a hlavu měl nepřirozeně stočenou směrem k jedné ze stěn. Ačkoli se v předchozích dnech i týdnech ze svého autismu závratným způsobem dostával, dnes do něho opět zapadl hlouběji než kdy jindy.

Příchozí hovor od CityGold ho ještě více polekal. Manny se ustrašeně skrčil a ostrý zvuk telefonu, který před malou chvílí prořízl dlouhé minuty ticha, opět ustal. Manny se zvedl a s vypětím všech sil sprintoval co nejrychleji do svého pokoje. Při tom se neskutečně bál, aby cestou nenarazil třeba na služku a tak zatraceně si přál být neviditelný...

Druhý den už o Nellyho zmizení věděli snad všichni. Nebyla snad chvíle, kdy by někdo z nejbližšího okolí neskládal myšlenkové konspirační teorie o tom, kam Nelly zmizel nebo kdo ho unesl. Mnozí si za zády ukazovali na YoungAndBeatz, přičemž i Roger, rapperův nejlepší kamarád, musel uznat, že YoungAndBeatz se poslední dobou choval více než podezřele. Při Rogerově obvyklém čekání v autě před budovou Da Master´s Production mu tentokrát zaťukali na okénko nejméně tři lidé odtamtud, aby se zeptali, jestli nemá zmizení syna věhlasného parapsychologa co dočinění s YoungAndBeatzovými podivnými stavy. Jednou ze zvědavců byla i ta nová rapperka, která před relativně nedávnou dobou nahradila CityGold. Pozvala Rogera na schůzku, avšak ten si nebyl až tak úplně jistý, jestli má opravdu zájem o něj nebo jenom o informace. Proto raději odmítl.

Minuty se táhly a Roger už v autě pomalu ztrácel trpělivost. Po hodině čekání vůz zamkl a zašel se do Da Master´s Production po YoungAndBeatz podívat osobně. To už ten rapper opravdu přehání... Co ho mohlo tak zdržet?

Budova, která jindy v tuhle hodinu už bývala téměř prázdná (noční směny měli pouze ti nejvytíženější režiséři, producenti, zvukaři a někdy i grafici), nyní žila vzrušeným životem.
"Myslíš, že se zbláznil z tý práce, nebo v něčem jede?" natočil se k Rogerovi jeden z mladých mužů, který se velmi vzdáleně podobal Mannymu.
"Cože??" nechápal Rogera a očima těkal v davu, aby zahlédl YoungAndBeatz.
"Aha, tys u toho asi nebyl," odpověděl ten neznámý," YoungAndBeatz. Nejdřív byl v pohodě, a pak najednou začal vykřikovat, že potřebuje exorcistu či co a že se všichni propadáme do pekel."
"COŽE??!!"
"No fakt, a pak vzal nůž a... ještě, že jsem ho sám zadržel, jinak by asi... no a pak přišli nějaký chlapi v pláštích a dali mu nějakou injekci a možná i..."
"A KDE JE TEĎ?!" přerušil ho ukvapeně Roger.
"V tý léčebně, jak tam prej tam skončil nějakej ten jeho fanoušek, co se sem prej vloupal a zničil vybavení za sto tisíc... Slyšel jsi o něm? Prej byl nějak pořezanej nebo co..."
Roger sice v téhle situaci neměl času nazbyt, ale i přesto se krátce zamyslel.
"Royce," řekl nakonec, "ten je pořezanej... ale ten přece nic nezničil."
"Never mind," odvětil ten mladý muž a Roger se rychle vydal na odchod, aby ještě stihl k léčebně sám zajet.

Byl na místě. Jediná psychiatrická léčebna ve městě. Úzce spolupracovali s Charlesem a dostávaly se sem jen ty opravdu nejtěžší případy.
"Návštěvní hodiny už dávno skončily," upozornil ho přísně hlídač u brány, "Prosím, odejděte. Dovnitř vás nepustím."
Rogera vyděsily hlídačovy přísné oči tak, že neměl sílu argumentovat, a proto se beze slova trochu zklamaně odebral zpět k autu. Když vtom někoho zahlédl...

Stál tam člověk, osamělá postava v šedé mikině s kapucou přes hlavu. Byl vzdálen až na druhém konci parkoviště, natočen bokem, rukou si zakrýval obličej, avšak Rogerovi připadalo, že ho pozoruje, či snad i na něho čeká... Parkoviště však bylo v tom rohu pouze spoře osvětleno, takže si Roger nebyl úplně jistý, zda ta tajemná postava není jen hrou světel a stínů... Když vtom se pohnula! Otočila se k Rogerovi zády a rukou mu pokynula, aby ji následoval. Pak definitivně zmizela do tmy.

Roger nebyl schopný pohnout se z místa. Šálil ho snad zrak? Otočil se směrem k nerudnému správci a měl nutkání k němu přijít a vyžádat si vstup do léčebny. Jako pacient.
"Mám podivné halucinace," pomyslel si a očima přejížděl okraj rozlehlé budovy, "už jsem jeden z vás..."
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement