Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Najdete je na webu ctenizdarma.cz v sekci "Knihy". K dispozici jsou formáty PDF, epub a mobi.

March 2016

ARTificial - Kapitola I

29. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola I - Are you really a star?

Začalo to tou soutěží. Joel si věřil, ale... však víte. Nejde o to, jestli na to měl všechny předpoklady, schopnosti a whatever, ale o to, že budoucnost je vždy nejistá a nerozhodnost okamžiku drásá nervy. Co když to přece jen nevyjde? Joel se zamyslel. Až do teď se mu přece všechno dařilo. Bez námahy, úplně samo. Již od malička se umisťoval v pěveckých soutěžích na předních místech, lidé obdivovali i to, jak tancoval, uměl také jezdit na skejtu a vlastně nebylo nic, na co by si mohl stěžovat. To, že neměl dostatek kamarádů, byl jen vedlejší efekt jeho úspěchu. To ten Joela zrovna trápilo nejméně. Ale ta soutěž...

'Nejde jen o soutěž talentů, jde také především o vzhled. Máte to v sobě?' hlásal oficiální propagační leták.

'Ty to v sobě máš,' ujišťovali Joela všichni příbuzní a známí. To však ale naopak přidalo jeho pochybnostem. Až do teď ho soutěže nijak netrápili, vždyť taky o nic nešlo, ale teď...

'Možná bych měl se sebou něco udělat,' přemýšlel Joel dívaje se na vítězné video loňského favorita. Ten kluk měl něco, co Joelovi chybělo... tedy aspoň podle Joelova vlastního úsudku. Joel se rozhodl prohledat starté výtisky novin a časopisů a přečíst si všechny články, které loňského vítěže popisovaly.

'Charismatický, pohledný...' Pravda, všechny popisy na dotyčného šťastného soutěžícího seděly. Nic objevného ale nepřinesly. Kdyby přece bylo tajemství úspěchu jenom v tom... Joel se posadil na zem a zhluboka se nadechl a vydechl. Přesedělé nohy ho bolely. Přece musel najít něco jiného... něco výjimečného... něco skandálního... Joel ani sám nevěděl, co se toužil z článků tak naléhavě dozvědět.

Jeho pohled v zápětí padl na jeden z výtisků jakéhosi bulvárního časopisu, který pravidelně odebírala jedna z Joelových sester.
'Paul C., vítěž soutěže... … bla bla bla... známý mimo jiné skandálním odhalením svého tajného milostného života, přiznal, že před soutěží podstoupil několik chirurgických zákroků.
"Bez nich bych asi nevyhrál, býval to opravdu děs."...'
K článku byla připojena rozmazaná fotka dotyčného s divoce rozcuchanými vlasy, křivými žlutými zuby a mastnou pletí. Joel se na ni dlouze zadíval. A pak ho začal nahlodávat kousek pochybnosti, zda i on nemá příliš nepoddajné vlasy či zažloutlé zuby.

'Hned zítra se objednám k dentistovi a nechám si zuby vybělit,' přemýšlel Joel. Pak ho napadla i spásná myšlenka s umělými vlasy.
'Možná by to chtělo i barevné oční čočky, taky asi trochu zhubnout, sakra, proč jsem jen nevyrostl ještě o pár centimetrů víc...?' Joelova mysl byla právě uzamčena do zlaté klece pochybností. Ale těšil se. Těšil se, že okolí ukáže, že je něco víc než jen interpret. Těšil se, že v dokonalosti překoná sám sebe. Těšil se, že zazáří...

Moje nejoblíbenější songy s Polow Da Don

27. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Slyšeli jste někdy o producentovi jménem Polow Da Don? Pokud ne, o hodně jste přišli. Známý svým obrovským sebevědomím, Polow Da Don je jedním z celosvětově nejuznávanějších hip hopových producentů.
Zde je seznam některých songů, ve kterých si sám zazpíval. Nejvíce se mi líbily:

3. I-15 - Lost In Love

Myslím si, že bez samotného Polow Da Don by tenhle song nebyl tak skvělý, jako je s ním. Závidím mu.

2. Rich Boy - Good Things ft. Polow Da Don, Keri Hilson

Nádherný instrumentální doprovod a zpěvácký výkon. Tenhle song se Polow Da Don, a dalším, opravdu povedl!

1. R. Kelly - Best Friend ft. Keyshia Cole and Polow Da Don

Tohle není jenom obyčejný song, ale i příběh o partnerských vztazích, žárlivosti a vypočítavosti. Poslechněte si ho sami!

Paranorma! Art - Závěr

26. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Závěr - Pohřebiště naděje

Zavlál vlahý vítr. Roger, vystupující z auta, se mírně otřásl. Kdesi v dálce se zablesklo. Obloha potemněla. Schylovalo se k bouři.
Roger se zadíval na hodinky. Tři čtvrtě na pět. Je tu příliš brzy. Nechtělo se mu trávit dlouhé minuty v Charlesově čekárně. Bezvládně se opřel o kapotu svého auta a vyčkával...
V dálce se ozvala nějaká rána. Vítr šoupal po zemi prázdný plastový kelímek. Roger se zhluboka nadechl a vydechl. Začalo slabě poprchávat.

Znovu dunivá rána. To se na Charlesově pozemku převrhl jakýsi květináč. Roger se zadíval tím směrem. V dále asi dvacet metrů byla šedá zídka, která byla na jednom místě jakoby zvláštně vyboulená...

Že by znovu ta divná postava v šedé mikině?
Opravdu! Pohnulo se to.
Pak se dlohé vteřiny nic nedělo... Roger už myslel, že zase blouzní, ale pak...

Postava se otočila. Roger na tu dálku špatně viděl, ale připadalo mu, jako kdyby ten neznámý měl na obličeji snad jakousi masku, či co... A pak ty oči! I na dálku bylo poznat, že oči toho cizince měly nepřirozeně svítivě žlutou barvu...

Ne, Roger přece teď nebude věřit na nadpřirozené jevy. Teď, když je na pokraji hospitalizace do psychiatrické léčebny... copak nestačilo, že si údajně VYMYSLEL rappera YoungAndBeatz???

Ta postava Rogerovi pokynula. Otočila se směrem k zídce. Hbitě ji přelezla. Vzduchem se nesl zvuk dunivého seskoku. Roger už to nevydržel... Rozběhl se směrem k tomu místu, a už se rovněž drápal na nízkou šedou zeď.

Seskočil. Ta postava stála zase asi třicet metrů před ním. Byla opět zády. A zase to gesto. Roger ji tedy následoval.

Cesta byla dlouhá. Ten neznámý se vždy na chvíli jakoby vypařil, ale vždy, když už to chtěl Roger vzdát, se opět kdesi před ním vynořil... Rogerovi už začínala docházet trpělivost. Jestli se celou tu dobu honí pouze za duchem, tak teda potěš!

Nakonec ta postava zmizela nadobro. Roger se právě nacházel v jakémsi temném listnatém lesíku. Zakopával o kameny a spadané listí, byl špinavý, zpocený a neměl nejmenší tušení, kde je, a jak se dostane zpátky... Popošel ještě pár metrů. Před ním se objevil vchod do jakési jeskyně. Roger tam vkročil a o něco zakopl. Jeskyní to zadunělo.

Rogerovi oči se záhy přizpůsobily tomu šeru. Uviděl, že se před ním rozkládá prostor hustě osázený kameny. Na každém z nich byl jakýsi nápis...

Roger musel ještě chvíli počkat, aby jeho oči správně zaostřily... Nápis na prvním kameni rozpoznal.
"Royce", stálo tam.
A pak...
"Terrence".
"Lawrence".




"Manny"!

Roger už to přestával chápat. Ta jména přece všechna znal!
Vrátil se ke kamenu s nápisem "Lawrence", důkladně ho ohmatal, a pak si všiml, že je půda u kamene téměř čerstvě rozrytá... Někdo tam něco schoval...

Roger začal bez rozmyslu oběma rukama v půdě rýt, a po chvíli hrabání na něco pevného narazil... Snažil se to prsty uchopit a vytáhnout. Bylo to značně obtížné...

Měl to! Jakási truhlička... Roger ji opatrně otevřel a uvnitř našel něco, co jeho oči jen těžko rozpoznávaly...

Vtom se za ním rozsvítilo světlo! Roger se rychle otočil a čekal ho obrovský šok! Stál tam ten cizinec v kapuci, se zjizveným obličejem a zářivě žlutýma očima!

"Hhh, Royci, já jsem se tě tak lekl!!!" zahekal šokovaně Roger.
Royce se usmál. Na jeho ošklivě zjizvenou tvář dopadalo světlo zespoda, a vypadal teď, jako kdyby byl tak nejméně o dvacet let starší.
"Promiň za ty oční čočky, ale nějak jsem musel upoutat tvoji pozornost," omlouval se Rogerovi. Pak si k němu přisedl do špinavé hlíny a opatrně sebral kamarádovi z rukou tu truhličku. Zasvítil do ní a vyndal z ní potrhanou fotku.
"YoungAndBeatz, byl skvělý!" pronesl Royce k Rogerově velkému překvapení.
"T-t-takže to je všechno pravda???... Y-Y-YoungAndBeatz opravdu existoval???" vyzvídal zmateně Roger.
"A nejen on," potvrdil Royce, "CityGold, Da Trophy..."
"Kdo???"
"Manny."

Roger už teď jenom nevěřícně zíral. Neměl slov.
"T-takže.."
"Da Master a Charles. To oni systematicky ničí všechny rappery... Pak prostě vždycky všichni zmizí, a místo nich se někde objeví nějaká troska... jako já," Royce se smutně usmál.
"Počkej, takže ten Royce...???"
"Rapper HardTest... Jo, to jsem já. To jsem BYL já."

Royce začal opatrně rukama hrabat u kamene s jeho jménem a posléze vytáhl další truhličku. Otevřel ji, a na Rogera se z fotky usmíval zřejmě spokojený sympatický mládenec. Souvislost s dnešním Roycem by v jeho tváři hledal asi jen málokdo...
"Takže tys byl taky rapper? Jaké to bylo?"
Royce se opět smutně usmál: "Já si to nepamatuju."
"Jakto?
"To Charles. Vymazal mi paměť. Nám všem. Voperoval nám čipy."
Roger si špinavou rukou poplašeně prohrábl vlasy.
"Ano, i tobě," řekl smutně Royce, " ale ty jsi jediná naděje... musíš zmizet. Nechat si ho odstranit a zmizet někam hodně daleko a už se nikdy nevracet. Prosím tě, zachraň se před těma bestiema!"
"Ale..." Roger nechápal tu naléhavost v Roycově hlase.
"Poslyš, prozradil jsem ti tajemství, za které se těžce platí. Hůř než životem. Já už to mám sečtené. Ale pokud jsem tím zachránil tebe, tak mi to stálo za to. Jenom prostě musíš zmizet!"
"Ale co ti ostatní rappeři?" ptal se poplašeně Roger.
"Těm už bohužel také není pomoci, věř mi. Charles a Da Master jsou daleko silnější, než jsme my všichni dohromady!!!"
"Ale přece musí existovat způsob, jak..."
"ŽÁDNÝ NENÍ! Prosím, zachraň se...!!!" Royců hlas zněl opravdu naléhavě a v jeho očích se zaleskly hořké slzy.
"Dobře," řekl Roger.
"Tady máš nějaké peníze... víc jsem nesehnal... nesmíš se vrátit... pokračuj úplně opačným směrem... všeho se vzdej a najdi kliniku, kde ti ten čip odstraní... a pak, prosím tě, zmiz někam hodně daleko!!!" zaprosil Royce.
Roger mlčky poslouchal.
"A co Nelly," napadlo ho, "ten jim taky utekl?"
"Nemyslím si," přiznal smutně Royce, "oni určitě vědí, kde je. Tak běž, BĚŽ!!!"

Roycova ruka ho nemilosrdně vystrkávala ven z jeskyně. Roger se ani nestačil vzpamatovat a už z ní byl venku. Jako v mrákotách se rozbíhal a snažil se nevnímat tíživost své situace.

Co bude dělat? Nevěděl... Venku už byla téměř tma, a on byl tak osamělý, jako nikdy předtím. A to už bude zřejmě navždy...

KONEC.


Malby od Selfish Platinum

24. march 2016 at 15:03 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Nedávno jste tady v anketě odhlasovali, že tu chcete více mých maleb. Proto jsem pečlivě prošel své staré obrázky a rozšířil jsem pro vás galerii :)
V galerii (v menu) si můžete prohlédnout například tyto nové obrázky:







Paranorma! Art - Kapitola XIV

24. march 2016 at 1:14 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola XIV - YoungAndBeatz???

Konečně bylo ráno. Těžké dveře léčebny byly s ohlučujícím rachotem otevřeny. Roger vešel. Za doprovodu jednoho z místních asistentů byl doveden do pokoje, kde na posteli, zády ke dveřím, seděla postava. Rogera trochu zmátly ty zřejmě narychlo ostříhané vlasy, které rapperovi trčely na všechny strany. Roger se k němu přiblížil, posadil se na židli vedle postele a spatřil na YoungAndBeatzovu tvář...

Rapper měl napuchlý obličej a vodnaté, unavené, téměř nepřítomné oči. Zřejmě, stejně jako Roger, prožil bezesnou noc. YoungAndBeatz vypadal otřeseně, a pokud by Roger nevěděl, že je to on, vůbec by zřejmě rappera nepoznal. Trvalo chvíli, než si vůbec YoungAndBeatz všiml, že má návštěvu. Do pokoje mezitím vešel i terapeut Charles a přisunul si druhou volnou židli vedle Rogera. Podíval se na oba kluky, mlčel a ve tváři měl soucitný výraz.

"Ahoj," promluvil překvapivě jako první YoungAndBeatz. Znělo to melancholicky a téměř strojově.
"Ahoj, doufám, že se dáš zase brzo dohromady, abys nenechal svoje fanoušky dlouho čekat," pokusil se Roger o nacvičenou povzbuzující větu. Ale nezabrala.
"Fanoušky???" zeptal se téměř nezaujatě YoungAndBeatz a mírně zdvihl obočí.
"Ty jsi nevzpomínáš? Tvoji fanoušci se těší, až se dáš znovu dohromady a zase v Da Master's natočíte nějaký video." Roger cítil jak jeho věta zní nacvičeně a připadal si trapně. Nevěděl ale, jak jinak s YoungAndBeatz navázat konverzaci, kterou by mu vyjádřil podporu, a ani trochu se nedotkl tématu toho osudného včerejšího večera.
"Já žádný fanoušky nemám," odsekával YoungAndBeatz s vážným výrazem ve tváři strojově jednotlivá slova.
Rogerovi téměř připadalo, že si YoungAndBeatz snad musí dělat srandu. Zároveň si ale uvědomoval, že při současném rapperově stavu je tato doměnka až přespříliš absurdní. Rapper se asi popíráním Rogerových slov chce pouze zbavit stínů své minulosti. Jiné vysvětlení snad ani není...
Nastala chvíle ticha. Nikdo neměl slov.
"No... už teď cestou se mě tři fanoušci ptali, kdy už zase bude YoungAndBeatz zpátky," zalhal nakonec Roger.
YoungAndBeatz neslyšně hrkl: "Kdo?" zeptal se.
Roger se zarazil. Na setinku vteřiny si už myslel, že si snad YoungAndBeatz opravdu nepamatuje sám sebe. Pak si ale uvědomil, že rapper svou krátkou otázkou nemyslel sám sebe, ale ty fanoušky.

"No, takovej ten s těma slunečníma brejlema, jak tě vždycky obdivoval, pak takovej ten s tím hárem a pak nějakej malej kluk," vymýšlel si pohotově Roger. Vystihnout charakteristiky téměř všech YoungAndBeatzových fanoušků naštěstí nebylo až zas tak těžké.
YoungAndBeatz ale Rogerova odpověď neuspokojila. Zíral teď na Rogera se široce rozevřenýma očima. Charles ze sebe vydal krátký zvuk, kterým se bezpochyby snažil upozornit na to, že to Roger svými výmysly trochu přepískl.

"Kdo je ten YoungG?" zeptal se teď YoungAndBeatz. Roger znovu myslel, že žertuje.
"Ten nejlepší rapper na světě, přece," řekl.
Charles se uchechtl.
"Není ti nějak špatně, Rogeri?" zeptal se.
Rogera ta poznámka naštvala a opět si přál, aby za ním ten Charles už nedolézal.
"Nechal bys nás laskavě s YoungAndBeatz o samotě?!" spustil na Charlese naštvaně.
"Já jsem Lawrence," ozval se za Rogerovými zády chladný hlas téměř bez života, až Rogera zamrazilo. Ne, ten hlas přece nemohl patřit YoungAndBeatz... znělo to jako ze záhrobí.
"Prosím??" vyhrkl Roger nevěřícně.
"Já jsem Lawrence," konstatoval opět YoungAndBeatz. Znělo to tak přesvědčivě...
"... Promiň, ale já ti nerozumím..." Roger nechápal.

Do hovoru se znovu vložil Charles: "My zase nerozumíme tobě, Rogeri."
"Copak jste se všichni zbláznili?!" vykřikl Roger. V prostředí psychiatrické léčebny to znělo opravdu trefně.
"Asi by sis měl odpočinout, Rogeri, mluvíš nesmysly," upozornil ho Charles.
"TY JSI PŘECE YoungAndBeatz A JSI RAPPER V DA MASTER'S PRODUCTION!!!" Roger na svého kamaráda křičel.
YoungAndBeatz kroutil nesouhlasně hlavou.
"Rogeri, ty už fakt blouzníš," zasmál se Charles.

"JÁ JSEM LAWRENCE A PRODÁVÁM VE FAST FOO..." teď už zase křičel YoungAndBeatz.
"A CO ROYCE?" přerušil ho rychle Roger a cítil se, jako kdyby právě vytáhl skryté eso z rukávu. Royce je přece pojítkem mezi YoungAndBeatz dnes a jeho minulostí.
"Royce je můj kamarád," řekl YoungAndBeatz, "a já jsem Lawrence, a pokud to budeš ještě zpochybňovat, tak už se s tebou nebudu bavit," odvětil YoungAndBeatz uraženě.

Roger se beznadějně podíval na Charlese.
"Je to tak," potvrdil Charles, "vypadá to, že sis kvůli starostem o Lawrence vykonstruoval falešnou realitu, které teď věříš. Ale to nic není. Takových případů znám ze své praxe hodně. Přijď za mnou zítra v pět do ordinace a zkusíme to vyřešit." Charles se nuceně usmál, a pak definitivně odkráčel, jako kdyby už v pokoji nebylo nic zajímavého k vidění. Jak Roger toho nafoukaného a samolibého Charlese nenáviděl!

Roger se pokusil najít poslední důkaz toho, že YoungAndBeatz opravdu existoval. Kdyby si ho Roger vymyslel, tak by přece neměl v mobilu tunu jeho písniček a videí. Roger opatrně vytáhl mobil z kapsy, z hluboka se nadechl a otevřel adresář "Music"...
a...
….
po

YoungAndBeatz

tu

nebyla

ani

stopa!


Game over.

Co je nového u Selfish Platinum

22. march 2016 at 18:31 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Možná si říkáte, kde je sakra ten nový song, který už vám tady nějakou dobu slibuji, že vytvořím... Well, song bude, ale ještě si na něj musíme počkat... Stále mi totiž nepřišel software, který jsem si objednal, a řekl jsem si, že se starým softwarem už tvořit nechci. Je totiž škoda zbytečně se vzdát kvality, když jde něco udělat i s lepšími nástroji. Ale vypadá to, že už se brzy dočkáte ;)

Co je u mě ještě nového? Na nějakou dobu jsem musel omezit psaní a kreslení sem pro vás, protože jsem pracoval na malbě pro jednoho zájemce jako dárek. A dílo nakonec mělo nečekaně velký úspěch, takže mám radost :)

Jinak mám nápad na vytvoření ještě dalšího songu kromě toho již slibovaného. Už mám námět, lyrics, takže už chybí jenom ten software, a pak dělání instrumentálky, nahrávání a song bude na světě. Už se na to moc těším!


Moje dva nejoblíbenější nigerijské hip hopové songy

21. march 2016 at 8:28 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Nigerijský hip hop má renomé nejen po celé Africe, ale dalo by se říct, že i po celém světě. Možná znáte P-Square - hudební skupinu, kterou tvoří dvojčata Peter a Paul Okoye, oba špičkoví zpěváci a tanečníci. Nebo jste třeba někdy slyšeli jméno 2 face Idibia...

Já jsem ale jako své dva neoblíbenější songy, a s nimi i interprety, vybral ty trochu méně známé. I tak je ale jejich tvorba tak propracovaná, že by mohla klidně soutěžit i s těmi nejlepšími. Zde jsou:

2. Durella - Life In The Zanga

Tenhle song se týká chudoby a bohatství, a prolínání obrazu v klipu je naprosto dokonalé. Divák se tak ocitá ve dvou naprosto odlišných prostředí. Rozhodně se na něj podívejte.

1. Flex & Red Eye-Otitimba

Skvělý song, sice s méně kvalitním videoklipem, ale zase se skvělým rapperským, zpěváckým i hereckým obsazením. Nálada klipu a trochu melancholický podtext instrumentálky mi připomíná Rich As od Lil Wayna ft. 2 chainz. Celkově po umělecké stránce song nemá chybu, a tak se těším, že si ho také poslechnete.

Ace Hood - Overtime ft. Akon, T-Pain (recenze)

15. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Je těžké uschytit se v oblasti, do které na první pohled nezapadáte? Je možné překonat nástrahy, které plynou z toho, že se díky svému pracovnímu nasazení stáváte outsidery? Vstávali byste každý den brzo ráno, abyste si mohli dovolit vyhradit si čas na své koníčky? A dokázali byste to někam dotáhnout?

Odpovědi na tyto otázky sice musíte hledat především sami v sobě, ale co se nechat inspirovat Ace Hoodovým videoklipem? Písničku s ním navíc nazpívali Akon a T-Pain, a to už přece něco znamená. Rozhodně doporučuji!


Moje nejoblíbenější songy od Birdmana

14. march 2016 at 7:08 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Pokud bych si měl vybrat mezi Birdmanem a Lil Waynem, pak bych jednoznačně preferoval Wayna. Někdy si ale rád zavzpomínám i na jejich společnou tvorbu.

Moje nejoblíbenější:

3. Young Money - We Alright (Explicit) ft. Euro, Birdman, Lil Wayne

Vysokorozpočtový videoklip, krásný instrumentální doprovod a celkově skvělý song. Moc se mi to líbilo.

2. Rich Gang - 100 Favors ft. Kendrick Lamar

Novější tvorba, sice už bez Lil Wayna, ale rozhodně stojí za poslech. Škoda jen, že byl song vytvořen za účelem reklamy na určitý produkt...

1. Pop Bottles ft. Lil Wayne

Tenhle song se Birdmanovi i Waynovi skutečně povedl! Jenom u videoklipu vždycky zalituju, že si Lil Wayne pořídil své diamantové zuby. S těmi původními totiž vypadal daleko lépe. Podívejte se sami!

Aktuality + rozhodněte...

12. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Co chystám?

V přípravě je nový, vylepšený úvodní obrázek blogu. Budete si na něj ale muset počkat, protože malba, pokud ji chci udělat pořádně, nějakou chvíli trvá...

Dále se těšte na již slibovaný song k příběhu Paranorma! Art. Stále je v přípravě...

Čeká vás také další příběh na prokračování jako náhrada za Paranorma! Art, který už pomalu končí. Máte se na co těšit!


+ Rozhodněte v anketě nebo v komentářích, čeho chcete na tomto blogu více nebo co zde chcete přednostně!
Těším se na vaše názory!

Rappeři by neměli měnit jména...

11. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Je už tomu asi třičtvrtě roku, co internetovým tiskem proběhla zpráva o údajné změně uměleckého jména rappera Young Thug na Tangy Thug. O tom, nakolik byla zpráva pravdivá se dnes můžeme pouze dohadovat. Předesílaná změna se totiž, zdá se, neudála. A to je podle mého názoru dobře.

Někdy se může stát, že se nějaký rapper rozhodne završit určitou životní etapu a začít "s novou tváří". Ale co potom my, kteří jsme mu fandili? Určitě by nás to přinejmenším zmátlo a vyvolalo pochybnosti, co se vlastně děje. Sám sice nevím z hlavy o žádném rapperovi, který by si ze dne na den změnil umělecké jméno, ale znám takový případ u jednoho hudebníka z jiného žánru, se kterým jsem se dříve osobně znal, a musím říct, že to ve mě vyvolalo řadu nezodpovězených otázek...

Podle mého názoru musí změně uměleckého jména předcházet nějaký opravdu závažný důvod. Ta změna totiž sama o sobě o něčem svědčí. Svědčí o tom, že se za svou minulou tvorbu třeba stydíte. Ale to je přece normální a bezpočet lidí tento stav překonal a překovává. Každý se přece zlepšujeme, ale je škoda zcela vymazat začátky. I dílo s chybami si totiž může najít své příznivce i fanoušky, které byste tím ochudili.

Dobrým důvodem ke změně uměleckého jména by už snad byl jeho ne zrovna povedený počáteční výběr, který by například způsoboval potíže s jeho vyhledáváním na internetu, nebo také pokud by váš výběr výrazně připomínal jméno již dříve tvořícího jiného umělce.
A právě o rapperských jménech a úskalích jejich výběru si něco povíme příště...

Paranorma! Art – Kapitola XIII

10. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola XIII - Halucinace

Nelly zmizel. Ta zpráva zasáhla všechny jak blesk z čistého nebe. Nelly zmizel! Terapeut Charles smutně seděl s hlavou v dlaních a přemýšlel, co měl býval udělat jinak. Co na tom, že je věhlasným odborníkem ve svém oboru, za kterým se lidé sjíždějí i z daleka a neváhají mu zanechat tučnou odměnu, když ani nedokáže ochránit svého vlastního syna?

Manny byl přítomen. Tátu však neutěšoval, jak byste asi čekali od běžného člověka, ale naopak si sám sedl do nejzazšího kouta místnosti, nervózně se pohupoval a hlavu měl nepřirozeně stočenou směrem k jedné ze stěn. Ačkoli se v předchozích dnech i týdnech ze svého autismu závratným způsobem dostával, dnes do něho opět zapadl hlouběji než kdy jindy.

Příchozí hovor od CityGold ho ještě více polekal. Manny se ustrašeně skrčil a ostrý zvuk telefonu, který před malou chvílí prořízl dlouhé minuty ticha, opět ustal. Manny se zvedl a s vypětím všech sil sprintoval co nejrychleji do svého pokoje. Při tom se neskutečně bál, aby cestou nenarazil třeba na služku a tak zatraceně si přál být neviditelný...

Druhý den už o Nellyho zmizení věděli snad všichni. Nebyla snad chvíle, kdy by někdo z nejbližšího okolí neskládal myšlenkové konspirační teorie o tom, kam Nelly zmizel nebo kdo ho unesl. Mnozí si za zády ukazovali na YoungAndBeatz, přičemž i Roger, rapperův nejlepší kamarád, musel uznat, že YoungAndBeatz se poslední dobou choval více než podezřele. Při Rogerově obvyklém čekání v autě před budovou Da Master´s Production mu tentokrát zaťukali na okénko nejméně tři lidé odtamtud, aby se zeptali, jestli nemá zmizení syna věhlasného parapsychologa co dočinění s YoungAndBeatzovými podivnými stavy. Jednou ze zvědavců byla i ta nová rapperka, která před relativně nedávnou dobou nahradila CityGold. Pozvala Rogera na schůzku, avšak ten si nebyl až tak úplně jistý, jestli má opravdu zájem o něj nebo jenom o informace. Proto raději odmítl.

Minuty se táhly a Roger už v autě pomalu ztrácel trpělivost. Po hodině čekání vůz zamkl a zašel se do Da Master´s Production po YoungAndBeatz podívat osobně. To už ten rapper opravdu přehání... Co ho mohlo tak zdržet?

Budova, která jindy v tuhle hodinu už bývala téměř prázdná (noční směny měli pouze ti nejvytíženější režiséři, producenti, zvukaři a někdy i grafici), nyní žila vzrušeným životem.
"Myslíš, že se zbláznil z tý práce, nebo v něčem jede?" natočil se k Rogerovi jeden z mladých mužů, který se velmi vzdáleně podobal Mannymu.
"Cože??" nechápal Rogera a očima těkal v davu, aby zahlédl YoungAndBeatz.
"Aha, tys u toho asi nebyl," odpověděl ten neznámý," YoungAndBeatz. Nejdřív byl v pohodě, a pak najednou začal vykřikovat, že potřebuje exorcistu či co a že se všichni propadáme do pekel."
"COŽE??!!"
"No fakt, a pak vzal nůž a... ještě, že jsem ho sám zadržel, jinak by asi... no a pak přišli nějaký chlapi v pláštích a dali mu nějakou injekci a možná i..."
"A KDE JE TEĎ?!" přerušil ho ukvapeně Roger.
"V tý léčebně, jak tam prej tam skončil nějakej ten jeho fanoušek, co se sem prej vloupal a zničil vybavení za sto tisíc... Slyšel jsi o něm? Prej byl nějak pořezanej nebo co..."
Roger sice v téhle situaci neměl času nazbyt, ale i přesto se krátce zamyslel.
"Royce," řekl nakonec, "ten je pořezanej... ale ten přece nic nezničil."
"Never mind," odvětil ten mladý muž a Roger se rychle vydal na odchod, aby ještě stihl k léčebně sám zajet.

Byl na místě. Jediná psychiatrická léčebna ve městě. Úzce spolupracovali s Charlesem a dostávaly se sem jen ty opravdu nejtěžší případy.
"Návštěvní hodiny už dávno skončily," upozornil ho přísně hlídač u brány, "Prosím, odejděte. Dovnitř vás nepustím."
Rogera vyděsily hlídačovy přísné oči tak, že neměl sílu argumentovat, a proto se beze slova trochu zklamaně odebral zpět k autu. Když vtom někoho zahlédl...

Stál tam člověk, osamělá postava v šedé mikině s kapucou přes hlavu. Byl vzdálen až na druhém konci parkoviště, natočen bokem, rukou si zakrýval obličej, avšak Rogerovi připadalo, že ho pozoruje, či snad i na něho čeká... Parkoviště však bylo v tom rohu pouze spoře osvětleno, takže si Roger nebyl úplně jistý, zda ta tajemná postava není jen hrou světel a stínů... Když vtom se pohnula! Otočila se k Rogerovi zády a rukou mu pokynula, aby ji následoval. Pak definitivně zmizela do tmy.

Roger nebyl schopný pohnout se z místa. Šálil ho snad zrak? Otočil se směrem k nerudnému správci a měl nutkání k němu přijít a vyžádat si vstup do léčebny. Jako pacient.
"Mám podivné halucinace," pomyslel si a očima přejížděl okraj rozlehlé budovy, "už jsem jeden z vás..."

Americký sen v rapu

9. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Co mají společného některé songy, které se často dlouho drží na vrcholu hitparád?
Co kontrétně spojuje Lifestyle od Rich Gangu, Started from the Bottom od Drake nebo Where ya as at od Future ft. Drake?

Odpověď je velice jednoduchá - všechny tři songy se nějak dotýkají toho, jak někdo vlastním úsilím většinou z chudoby nebo středního zaopatření dosáhne velkého bohatství. A to je ve zkratce celá myšlenka principu takzvaného amerického snu, který nám rappeři denně podsouvají, abychom mu uvěřili.
Otázkou ale je, jestli je tato myšlenka opravdu správná a realizovatelná...

Moje subjektivní odpověď by zněla, že realizovatelná může opravdu být (i když někdy hodně záleží na okolnostech), ale o její správnosti bych se už dohadoval. Já si totiž nemyslím, že na prvním místě by měly být vždy peníze. Vždyť kolik věcí z vašeho osobního hodnotového žebříčku si můžete koupit za peníze?

Já mám hodnoty trochu jiné. Především získat nějakou schopnost, něco sám dokázat. Pak také najít přátele, kteří se mnou nebudou trávit čas jen z povinnosti, nebo proto, že by jim to někdo nařídil. A to všechno jsou věci, které se vymykají základnímu konceptu, pokud bychom ho vstáhli čistě k materiálnímu zisku, avšak tvůrci myšlenky amerického snu s nimi také počítali.

Já s myšlenkou amerického snu tedy vesměs souhlasím, jen bych trochu poupravil hodnotový žebříček.
A co vy?
A myslíte si, že je realizovatelný? Well, to se asi nedozvíte, pokud se o to nepokusíte vy sami :-)

Moje nejoblíbenější songy s Rich Homie Quan

8. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Rich Homie Quan je tak trochu ve stínu Young Thug, ale jeho tvorba rozhodně stojí za poslech
Zde jsou moje nejoblíbenější:

3. Flex (Ooh, Ooh, Ooh)

Rychlé a má to rytmus. Líbí se mi to!

2. YG - My Hitta (Remix) ft. Lil Wayne, Rich Homie Quan, Meek Mill, Nicki Minaj

V tomhle klipu mě Rich Homie Quan hned zaujal. A Lil Wayne také zazářil. Bez nich by to nebylo ono.

1. Rich Gang - Lifestyle ft. Young Thug, Rich Homie Quan

Kdo nezná Lifestyle, jako by neznal novodobý rap vůbec. Akorát se proslavil hlavně kvůli Young Thug. Nicméně Rich Homie Quan také odvedl vynikající práci. Rozhodně doporučuji!

R. Kelly – I Wish (recenze)

7. march 2016 at 7:51 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Málokterý song mě opravdu chytí za srdce tak, jako tenhle...

Asi každý jednou v životě poznáme pocit ze ztráty někoho milovaného. Někoho, kdo odejde na věčné časy, a nám se stýská... Přesně na toto téma složil před šesti lety R. Kelly písničku, kterou bych hodnotil jako za jednu z nejpovedenějších vůbec.

R. Kelly v songu skloubil chytlavou melodii s hlubokými emocemi, které podbarvují text, a závěrečnou gradací, při které se mi až stahuje žaludek. Tenhle song zkrátka nikdy nezestárne.

"I know you're smiling down on me, sayin' everything's ok" (Vím, že se na mě shora usmíváš a říkáš, že všechno je v pořádku). Tahle věta se mi vybaví vždy, když jsem smutný, když se mi něco nedaří, když si s někým zrovna nerozumím, nebo prostě jenom prožívám těžkou chvíli. Protože i když nás to někdy stojí hodně sil, emocí a často i chuti do života, všechno vždycky nakonec dobře dopadne.

A já bych ještě ze světa sám odejít nechtěl. Aspoň ne, dokud bude R. Kelly vydávat písničky a dokud budete i vy ostatní cokoliv tvořit a věnovat se tomu, co vás baví. Rozhodně si tuhle R. Kellyho písničku pusťte a budu se těšit, pokud mě v komentářích upozorníte na nějakou vaši tvorbu, na něco, co děláte opravdu rádi.


Paranorma! Art - Kapitola XII

6. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola XII - Videoklip

Da Masters Production měla práce až nad hlavu. Připravoval se totiž nový vysokorozpočtový videoklip pro YoungAndBeatz, ve kterém měl rapper hrát roli krvelačného upíra. Upíra, jenž za světel tisíců svíček a a kouře starodávných pochodní vysával ze svých obětí život, až jedna po druhé bezvládně padly na prachem a pavučinami pokrytou zem. Klip se natáčel v temné, až strašidelné starodávně dekorované prostorné místnosti, o jejíž existenci v rámci budovy Da Master's Production neměl YoungAndBeatz do té doby ani tušení. Prostory páchly zatuchlinou, zdi byly téměř celé pokryty děs vyvolávajícími obrazy a výjevy a vrstva prachu na zemi byla opravdová. A pod ní se nenápadně rýsovaly jakési obrazce. Bylo tam neskutečné dusno a po zažehnutí pochodní se část prachu zvedla a učinila tak ovzduší přímo nedýchatelným.

"Ať mi ten kouř neleze do záběru, přímo před kameru," diktoval si jeden z režisérů, asi čtyřiadvacetiletý vysoký muž, který dříve natáčel hlavně pro CityGold. Kdosi hlasitě kýchl a někdo jiný těžce zakašlal. YoungAndBeatz cítil, jak mu prach ucpává hlasivky. Již nebyl schopný promluvit. Ba co víc, jeho pleť byla důkladně pokryta silným makeupem, kvůli kterému si YoungAndBeatz připadal jako v zoufale neprodyšné masce. Prach se mu dostával i do očí a jeho barevné oční čočky ho nemilosrdně řezaly a pálily. Díky falešným zubům mu bylo na zvracení. Poslední věc, která mu k dokonalému utrpení ještě chyběla, byla ta odporná umělá krev, kterou právě jeden z asistentů v nepravidelných obrazcích naléval a vystřikoval na tu ohavnou a neskutečně špinavou podlahu, a pak ji začal patlat i na samotného YoungAndBeatz. Tohle už se nedalo vydržet. Takhle nějak si YoungAndBeatz představoval Peklo.

A netrpěl jen on - prakticky všichni, kdo byli do natáčení nějak zapojeni, nyní v duchu spílali a zoufale se těšili, až jejich práce v Da Master's Production úderen pětadvacátého roku života nadobro skončí. K tomu však ještě samotnému YoungAndBeatz zbývalo nesnesitelně dlouhých šest let, a on byl již nyní tak vyčerpaný, že s jistotou věděl, že těch šest let nevydrží. V duchu se mu opět vybavil děsem zkřivený obličej CityGold prosícího o odpuštění. YoungAndBeatz upřímně doufal, že je CityGold opravdu na Floridě a že jeho nový zaměstnavatel není tak lstivý a krutý jako samotný Da Master. To ale ještě nevěděl, že opravdový CityGold, tedy teď už vlastně Terrence, žije blíž, než si YoungAndBeatz myslí. Blíž místem, avšak stovky či tisíce světelných let vzdálený myslí a duší...

Už začátek natáčení YoungAndBeatz vnímal jakoby v mdlobách. Připadal si, jako kdyby ho někdo dusil špinavým, smradlavým a zatuchlým ručníkem a za všudypřítomného pachu ho silně rozbolela hlava. Měl ukrutnou žízeň. Oči ho nemilosrdně pálily. Pod vrstvou slz se mu obraz začal rozmazávat. Cítil, jak na něho jsou mdloby. Cítil, že už ztrácí kontrolu...
A pak už necítil vůbec nic.

Probral se až na jakémsi tvrdém lehátku zcela ponořen v pronikavém bílém světle. Nechápal to. Chtěl si protřít oči, ale místo toho si na obličej nevědomky nanesl velkou vrstvu lepkavé hmoty. Pak se YoungAndBeatz podařilo štěrbinkami očí prohlédnout, aby zjistil, že je celý od krve. Šokovaně sebou trhl a pokoušel se rychle posadit. Na to však byl příliš zesláblý.
"MYSLEL JSEM SI, ŽE TĚ TO VYDĚSÍ," uslyšel neskutečně silný, téměř až do mozku pronikající hlas. Lekl se. Bolestivě prohlédl přes zamlžené oči a jeho zrakové senzory náznaky potvrdily jeho skrytou domněnku...
Da Master. Kdo jiný!

YoungAndBeatz nemohl hodnotit detaily, ale připadalo mu, že jeho šéf vypadá hrozivěji než jindy. Jeho mohutná silueta jakoby se vznášela vedle toho nemocničního, či snad psychiatrického lehátka, na kterém se YoungAndBeatz nacházel.
Nastalo ticho a YoungAndBeatz se zaposlouchal do bezútěšného tiku hodin - či to snad bylo jeho srdce?

Pak Da Master znovu promluvil.
"Vzhledem k tomu, co se dnes při natáčení stalo..."
Krátce zmlkl a vychutnával si okamžik YoungAndBeatzovi nevědomosti.
"Tak tedy vzhledem k tomu, co jsi při natáčení UDĚLAL... asi se shodneme na tom, že videoklip raději poslouží jen pro účely interního archivu Da Master's Production. TAM HO TEĎ VLOŽÍM A NESNAŽ SE HO HLEDAT, PROTOŽE BY SE TI TO STEJNAK NEPOVEDLO, A NAVÍC...!" Šéf zase záměrně udělal dramatickou pauzu. Několik vteřin bylo dusné ticho..., a pak YoungAndBeatz zachraptěl téměř neslyšný, bázlivý souhlas. Upřímně řečeno se tak neskutečně obával obsahu dotyčného
videa, že ho ani hledat nechtěl. To teda fakt ne.

Da Master beze slova odešel a trvalo ještě asi třicet dlouhých minut, než byl YoungAndBeatz psychicky připraven vstát. Jako v mdlobách se pak toulal po prázdné chodbě a zorientoval se až znovu před těmi masivními dveřmi, za nimiž se ten původní děs celý odehrál. YoungAndBeatz musel nutně najít sprchy a smýt ze sebe tu nesnesitelnou špínu, která ho utápěla do naprostého zoufalství. Bylo mu nepředstavitelně zle.

Sprchy byly chodbou doprava, pak o poschodí výš a doleva. Tam se konečně YoungAndBeatz dočkal vytoužené úlevy. Ta lepkavá hmota však jen tak snadno nepouštěla a rapper měl neblahý pocit, že se ho, aspoň v jeho mysli, bude držet navždy. A opravdu. I po hodinové důkladné koupeli vypadaly jeho blonďaté a černé copánky poněkud zašle, pokud mi odpustíte ten eufemismus.

Rapper zahalil svá intimní místa do ručníku a vydal se směrem k šatnám. Stále si připadal špinavý a bylo mu ze své vlastní existence odporně. Teď se tedy opravdu začal nenávidět. Jeho svědomí navíc konstantně nahlodávala otázka, co tak příšerného asi provedl, že kvůli tomu Da Master neváhal prohodit oknem všechny ty těžce investované peníze a zařadit záběry pouze do jeho soukromého archivu?

YoungAndBeatz skoro už toužil dotyčné záběry najít a postavit se tak čelem tomu nepochybně odpornému tajemství, které ukrývají...
Sám to ale udělat nemohl. V hlavě se mu zrodil plán, ve kterém překvapivě hrál ústřední roli Royce. Teď už YoungAndBeatz s jistotou věděl, jak kruté od něho samotného bylo Roycovi se vysmát, a pak se tvářit, že se to nestalo.

'Trpím bludy,' zkusil si v duchu YoungAndBeatz vyslovit větu, která bolela. Zkoušel, jak to zní. Nebudu vám lhát, znělo to příšerně. Royce byl ale poslední naděje. Byl někdo, kdo YoungAndBeatz rozumí a udělal by pro něj všechno...

To ale YoungAndBeatz ještě nevěděl, že Royce už je definitivně mimo hru.

Top 3 nejlepší songy s letní atmosférou

5. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Už se blíží jaro a za ním následuje...
Top 3 songy, které rád poslouchám v létě

3. David Guetta ft. Kid Cudi - Memories

Nevím, jak vy, ale já mám hodně rád barvu hlasu Kid Cudi. Na tom, že text je hodně jednoduchý a věty v něm se stále opakují už mi tolik nezáleží.

2. Huey ft. Lil Wayne - Another Planet

"Holiday season!" - není k tomu víc co dodat!

1. Detail ft. Flo Rida - Shakin' My Head

"So hot! hot! hot!" Tenhle song vás zaručeně chytne!


Baby E ft. Lil Wayne - Finessin Remix (recenze)

4. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Teprve před pár dny jsem poprvé shlédl tento nový videoklip s Lil Waynem. A dojem? Trochu zvláštní...

Ani jsem si nemusel přečíst komentáře pod videem k tomu, abych odhadl, co si o něm lidé převážně myslí. Já jsem to totiž viděl stejně. Pseudonym Baby E mi trochu připomněl rappera B.G., a proto jsem čekal, že se na obrazovce objeví rapper v jeho stylu. Ale k mému překvapení se ve videu objevil někdo, kdo vypadá úplně jinak a zpívá v naprosto odlišném stylu... No naschvál, podívejte se sami.

Další věc, která mě napadla, byla, že zpěváci a rappeři mají v poslední době ve zvyku používat trochu zvláštní témbr hlasu. Ta písnička totiž zněla téměř jako Tuesday od ILoveMakonnen ft. Drake. A mě se ten témbr nijak zvlášť nelíbí. Ale to je samozřejmě věc vkusu. Každopádně tak trochu doufám, že tahle "módní vlna" snad zase brzy odezní.

No nic, dost kritiky. Video se mi totiž také hodně líbilo. Podle hlasu tak sice místy nezněl, ale ve videu to byl zase ten typický Lil Wayne, kterého máme rádi. Trochu mě rozesmálo to jeho "mula" v čase 2:06, ale celkově Lil Wayne nemohu hodnotit jinak než pozitivně. Asi patřím k těm lidem, kteří by Lil Wayna poslouchali i kdyby...
... i kdyby to, jak tvrdili někteří komentující, byla naprostá ztráta času :D


Aktuality - co chystám...

3. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Ve své tvorbě nezahálím - již brzy se můžete těšit na nový rapový song, a to konkrétně k mé knížce Paranorma! Art, která po částech vychází tady na webu.
Bude to zábava!


Paranorma! Art - Kapitola XI

2. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola XI - Děsivá vzpomínka

Royce napětím ani nedýchal, a když vkládal SD Kartu do svého mobilu, třásly se mu prsty. Byl na její obsah zvědavý, ale zároveň se obával. Bylo mu jasné, že dotyčná SD karta obsahuje něco, co mu chtěl YoungAndBeatz naléhavě sdělit, ale upřímně ho děsil fakt, že ho YoungAndBeatz nenávidí. A on, Royce si stále nemohl zvyknout na skutečnost, že by svého kdysi idola nyní také neměl mít přímo v lásce. Ne, jeho silný kladný vztah k YoungAndBeatz tu bude vždycky i kdyby cokoliv. Neexistovalo snad nic, co by Royce přimělo YoungAndBeatz nesnášet, ale naopak existovalo nespočet důvodů, díky kterým Royce raději nenáviděl sebe. A předním z nich byly bludy, potom ty jizvy, a pak také fakt, že neměl nikoho, komu by mohl důvěřovat a kdo by mu rozumněl. Ne, nikdo jiný nemohl pochopit tu srdceryvnou a neutuchající melancholickou prázdnotu, kterou v sobě Royce ukrýval od té doby, co ho YoungAndBeatz odmítl... snad jen... samotný YoungAndBeatz.

Nyní to již bylo zřejmé. Karta obsahovala jeden soubor ve formátu .txt a jednu mp3 nahrávku. Royce rozechvělými prsty otevřel textový soubor a na obrazovku mu vyskočila slova: 'VYMAŽ TO A ZNIČ TO!!!'

Ale co by mohlo být tak důležité, ale zároveň tak usvědčující, aby to směl slyšet pouze on, Royce? Choval tedy YoungAndBeatz ke svému největšímu fanouškovi přecejenom nějaké city? Bylo snad něco jiného, dalšího, co by měl Royce vědět?

Nic. 'TENTO SOUBOR JE POŠKOZENÝ,' zahlásil nemilosrdně Roycův chytrý telefon a hláška se opakovala znovu a znovu až od té doby, dokud Royce nepadl samým vyčerpáním z neúspěšných pokusů na postel...
A pak mu to došlo! YoungAndBeatz si s ním zahrává a dělá to už od první chvíle, kdy se spolu potkali, ale až teď o tom byl Royce konečně skálopevně přesvědčený. Rapper totiž musí mít jisté znalosti ohledně nahrávání a ukládání zvukových souborů a rozhodně by tedy neúmyslně neposlal poškozený soubor. A co víc, Royce byl bohatý a není nejmenších pochyb, že jeho nejnovější typ telefonu by si s lecčím poradil. Royce se chytl za čelo. Býval takový hlupák!

V zápalu posledního pokusu o nemožné Royce otevřel alternativní přehrávač a hle - zabralo to! Pokojem se rozlinul asi vteřinový divný skřek. Royce nejdříve nechápal, jak by nahrávka mohla mít pouze jednu sekundu, ale potom se o tom přesvědčil.
Zpomalit, zpomalit... aplikoval Royce úpravy a zvuk tak prodloužil na výsledných šest vteřin. To je ono, spustit...

"Ne, YoungAndBeatz, prosím, NE!" zazněl prázdnotou táhlý a tak úpěnlivý hlas, až z toho Royce dostal husí kůži. Hlas nepochybně patřil CityGold, tomu, který měl kvůli Roycovi v Da Master's Production zle. Ale to nebylo ani zdaleka všechno... pod tím hlasem byl zvláštní podkres... Royce se do nahrávky zaposlouchal ještě jednou - jako kdyby tam hrála nějaká pekelná hudba a do toho... TO SNAD NE!
V Roycově mysli se vynořila potlačovaná, snad zprostředkovaná vzpomínka na neskutečně děsivý rituál... Nezbývalo než doufat, že ten ďábelský pakt, který právě živě vyvstal Roycovi před očima, byl jen výplodem jeho choré fantazie...

Skoro jako v tranzu vysouval Royce SD kartu ze svého mobilu, když vtom se bez varování prudce otevřely dveře jeho pokoje a tam stáli dva muži v bílých pláštích. Nepochybně psychiatři.
"Vloupal jste se do Da Master's Production, a proto na pokyn vašeho ošetřujícího terapeuta musíte jít s námi."

Royce se ani nestačil pořádně vzpamatovat a už byl tažen pryč. Usvědčující SD kartu někam v zápalu situace nepozorovaně zahodil a upřímně doufal, že skončila pod postelí a že ji někdo vysaje. Nepřál si tolik dostat sám sebe z téhle svízelné situace jako to, aby YoungAndBeatz ze všech svých činů, ke kterým ho někdo surově donutil, bez újmy vyvázl. Teď, když už znal pravou podstatu rapperova chování, mu Royce přál jen to nejlepší. Teď už totiž věděl všechno.
A ještě jedna věc již byla Roycovi definitivně jasná - že CityGold je ve skutečnosti Terrence!

Paranorma! Art - Kapitola X

1. march 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola X - Život nebo hra

CityGold byl na daleké Floridě. Užíval si výhledu na oceán, nočního života a všeho, co sebou obnášel život člověka z vyšší vrstvy společnosti. Neznal to. Narodil se do chudé rodiny, ve které chyběl otec a matka se o něho nestarala. Trvalo spoustu let, než si vlastně uvědomil, co chce, a další dlouhá léta, než toho dosáhl. Ale bylo to tady. Nyní byl úspěšný, lidé ho poznávali, fotili se s ním a dokonce už dostal dvě nabídky od producentů, kteří ho zcela náhodně potkali na ulici nebo v klubu.

To všechno ta paruka se zlatými dredy. CityGold by nikdy nevěřil, jak ho tahle věc proslaví. Tady, na Floridě, kde málem vyrostl. CityGold se pousmál. Bylo zajímavé, že na ty nabídky od producentů opravdu skoro kývl. Bláznivé, že? On jako herec že by začal dělat muziku? Vlastně, proč ne? Vždyť kolik herců už udělalo to samé?

CityGold si věřil. Jako Gaston Reed si žil špatně, ale nyní jako CityGold se vznáší ve hvězdách... Co na tom, že opravdový držitel této přezdívky je buď někde ve vězení, pod kytkami, v blázinci nebo si prostě potřeboval odpočinout od té slávy, které se on, současný floridský CityGold chopil všemi deseti. Nyní již nezáleželo na tom, kdo byl ten předchozí tajemný CityGold, zda vůbec existoval či zda to všechno byl jeden velký podvod. A i kdyby byl, co je mu po tom? Ta paruka a přezdívka mu daly úplně všechno, po čem kdy toužil, tak proč to měnit? Skutečnému CityGold už by tím stejně asi nepomohl.

Současný CityGold se opíral o zábradlí a pozoroval nekonečnou ladně vlnící se vodu, když vtom za sebou ucítil něčí přítomnost. Ohlédl se. Pár kroků od něho stál ten hajzl John R., který ho splodil a pak se od nich odstěhoval sem do prosluněného Miami a nechal ho s matkou i sestrami napospas osudu. CityGold ho hned poznal, ale nesměl hnout ani brvou. Taky že ano. Téměř každý rok zabrousil na otcův facebookový profil, aby si připomněl, jak vlastně jeho otec právě teď vypadá. A nyní už nemusel - ten člověk stál totiž přímo před ním.

"CityGold!" vykřikl ten člověk nadšeně. Že je to ve skutečnosti jeho odmítnutý syn, nepoznal.
"Ano, to jsem já," odpověděl CityGold.
"Výborně," pronesl ten člověk, "já jsem věhlasným producentem tady v Miami, John R., možná jste o mě slyšel.
"Samozřejmě, že jsem o vás slyšel!" vykřikl teatrálně CityGold. Bylo to tak zjevně zahrané, že by ho za to učitelé herectví určitě vykázali ze dvěří.

"A tak jste taky určitě slyšel, že právě hledám nové tváře ke mě do studia. Rád bych vám nabídl kontrakt."
"Přijímám," vyhrkl okamžitě CityGold s vidinou, jak otce svým nehudebním výkonem poníží. To však dosud nepočítal s následky.

Ještě ten večer obletěla internetová média zpráva, že rapper CityGold je zpět!
Přečetl si to i YoungAndBeatz, který tu celou věc již dočista nechápal. Věděl ale jediné - že pokud je pravda, co se píše, a CityGold ten den opravdu podepsal deal na Floridě, pak bude muset on, YoungAndBeatz, udělat všechno pro to, aby tu spropadenou SD kartu, kterou poslal Roycovi, dostal zpět dřív, než bude úplně pozdě...