Novinka!/New! Máte rádi knihu Paranorma! Art? Až do 17. 1. máte jedinečnou příležitost navštívit výstavu její téma! Více informací zde:

Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen? od Selfish Platinum zdarma ke stažení!


Paranorma! Art - Kapitola IX

26. february 2016 at 1:00 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola IX - Co když...

Roger si té proměny všiml. Když si prohlížel tvář svého nejlepšího kamaráda YoungAndBeatz, něco se mu na ní nezdálo. Mladý rapper býval vždycky veselý, divoký, někdy vznětlivý, jindy zase nadšený. Ale živý, vždy býval živý. Ten, s kým se setkal Roger dnes, měl to toho YoungAndBeatz, kterého znal, hodně daleko. Prázdný pohled, matné bělmo očí... YoungAndBeatz zkrátka vypadal, jako kdyby to vůbec nebyl on.

Roger se mu právě chystal poblahopřát v postupu na čtvrté místo v žebříčku Da Master´s Production, ale teď si to rozmyslel. Místo toho raději mlčel a nastartoval motor, aby mohl YoungAndBeatz urychleně odvézt domů.
"Počkej, ještě Charles," řekl nevýrazně YoungAndBeatz a Roger motor opět zhasnul. Místo toho zapnul rádio.
"Vypni to, prosím tě," zaprosil mdlým hlasem YoungAndBeatz.
"Proč, je ti špatně?"

YoungAndBeatz neodpověděl. Ani nemusel. Roger si odpověď domyslel sám. Při pohledu na mladého rappera ho ale překvapilo, jak křehkým dojmem vlastně ve skutečnosti působí. Jeho na klíně volně položené ruce vypadaly, jako kdyby mu ani nepatřily a jeho celkové vzezření prozrazovalo náhlou ztrátu zájmu o svět. O všechno. Jako kdyby svět byl jen temné místo, odkud úpěnlivě toužíte uniknout, ale nevíte kam. A ani nemáte kam. Jako kdyby vaše existence byla jen série nikdy nekončícího utrpení a žalu, ve které když se utápíte, tak se ostatní dívají. Jenom dívají a nepomáhají. Nepomáhají a vy se stále noříte hlouběji a hlouběji do ničivé prázdnoty své mysli...

"Co dělá v Da Master´s Production Charles?" obnovil velmi jednostranou konverzaci Roger.
"Nevím, něco."
"Co?"
Následovala krátká pauza, při které se YoungAndBeatz hluboce nadechoval, aby měl síly k emocionálnímu výbuchu.
"NESER SE DO TOHO! A NESER SE DO NIČEHO, CO SE DĚJE UVNITŘ, PROTOŽE DO TOHO TI NIC NENÍ!!!"

"Koukám, že tady máte nějak dusno..." Charles právě nastupoval zadními dveřmi do auta. Následovala velmi dlouhá a trapná chvíle ticha, při které se všichni tvářili jako na pohřbu, a jediný Charles se mírně pousmíval. Jako kdyby měl z něčeho radost. Jako kdyby ho něco nesmírně potěšilo...

"Gratuluju, že ses v žebříčku posunul na čtvrtý místo, jseš můj chlap," pochválil nakonec Roger YoungAndBeatz, aby rozřízl dusné vteřiny ticha.
YoungAndBeatz se nadechoval k tomu, že něco řekne, ale pak jen mírně zakroutil hlavou a pevně semknul rty.
Do řeči se ovšem dal Charles: "No jo, podotkl, nedivím se, že neodpovídá, říká se totiž, že čtvrté místo je to nejhorší... To jste totiž NA ŘADĚ a jen čekáte, kdy to přijde... No jo, je těžké stoupat nahoru a je velice lehké ztratit se a zůstat zapomenut..." pronesl se zjevným úsměvem na tváři Charles.
Roger se na něj prudce otočil: "To má bejt výsměch?!" zeptal se důrazně.
Charles se stále jen usmíval.
"Co se tam uvnitř vlastně stalo?!" zajímal se zmatený Roger.
"Nic, jenom to, že YoungAndBeatz povýšili," prohlásil nevinně Charles a tvářil se nadmíru pobaveně.
"Ale zjevně z toho nemá radost... Tak co se děje?!" naléhal dále Roger.
"Nic," ukončil konverzaci sám YoungAndBeatz, odepnul si bezpečnostní pás, otevřel dveře a zmizel do tmy.
Roger nechápal. "POČKEJ!" zavolal za svým kamarádem. Ten se však ani neotočil.
"Kašli na něj, jedem!" zavelel Charles, "něco se frajírkovi nelíbí a už trucuje."
Rogerovi nezbývalo, než nastartovat motor a nechat svého nejlepšího kamaráda napospas tmě a osudu. ´Však se pro něj hned vrátím´, pomyslel si a hleděl se otravného Charlese co nejdříve zbavit.

Roger tušil, že za divným chováním obou dvou vězí zřejmě Charlesova nevraživost k faktu, že Da Master zaměstnává YoungAndBeatz, zatímco o Charlesova Mannyho nakonec ani pohledem nezavadil. Roger si domyslel, jak moc chce Charles, aby jeho vlastní syn pracoval v Da Master´s Production a jak moc touží jeho prostřednictvím po uspokojení svých vlastních tužeb a pocitů z mladých let. Tak už to asi otcové dělají. Koneckonců, vždyť YoungAndBeatz měl být společně s Rogerem ten, kdo Mannyho do Da Master´s Production protlačí...
Jedna věc či myšlenka ale Rogerovi unikla...
Co když tady o Mannyho nakonec vůbec nejde... co když je to všechno jen hra, zástěrka, která má skrýt něco tak děsivého, až to přesahuje všechny lidské smysly?

CO KDYŽ...?
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement