Kniha Paranorma! Art od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Kniha Osude, jsem vinen od Selfish Platinum zdarma ke stažení!

Najdete je na webu ctenizdarma.cz v sekci "Knihy". K dispozici jsou formáty PDF, epub a mobi.

"Ladieees!!!"

Yesterday at 20:21 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Znáte písničku Ringtone od R. Kellyho a Polow da Don, jak v ní Polow zakřičí: "ladieees!"? Tak tady by si určitě přišel na své:


A co je u mě nového? Právě je tady bouřka, ale naštěstí přišla až večer, protože jsem si s sebou nepřivezl deštník. Což mi připomíná zážitek ze střední, kdy jsem chodil na elektroakustiku a jednou pršelo, a tak jsem samozřejmě přišel pod deštníkem a ten učitel se najednou začal smát jako blbec a řekl, že prý vypadám jako bezdomovec, a přesto mám deštník. No jo, Selfish zkrátka nikdy nikam nezapadne... Platinum rule!
 

Shut up, man!

Yesterday at 6:35 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
I po mých předchozích negativních zkušenostech se studiem v zahraničí jsem se to rozhodl na semestr znovu zkusit, tentokrát mimo Evropu. A bohužel hned první den se mi stalo to, čeho jsem se ve skrytu duše obával. Šel jsem po ulici blízko místa, kde jsem ubytovaný, a najednou na mě začal křičet a sprostě nadávat cizí člověk. Zřejmě nějaký blázen.

Bylo to trapné. On na mě křičel neustále - nejprve zblízka, a pak i když už se ode mě vzdaloval. Všichni ostatní se na mě otáčeli a já měl chuť se schovat. Měl jsem hrozný strach.

A strach mám vlastně pořád. Nechápu, jak si takový člověk může dovolit někoho urážet jenom od pohledu a proč zacílil zrovna na mě. Mám se ho bát, pokud ho potkám znovu? Jsem tady vůbec v bezpečí?

Rapper vs. sportovec

Saturday at 21:35 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Lidé často ostatní hodnotí podle toho, co dokáží a v čem vynikají. Ke každé kategorii se ale vážou různé předsudky , které ale ne vždy odpovídají realitě.

Když se řekne "rapper", téměř všichni si představí úplně to nejhorší - někoho, kdo nerespektuje pravidla, má problém zařadit se do společnosti a stýká se s pochybnými lidmi. Oproti tomu "sportovec" bývá spojován s pozitivními hodnotami a se zdravým životním stylem. Když někdo o sobě prohlásí, že je rapper, často sklidí vlnu výsměchu, zatímco pokud o sobě řekněte, že jste sportovec, lidé vás většinou pochválí.

Pokud ale kdokoli zamíří do vrcholového sportu, nebo do amatérských klubů, kde již soutěživost hraje roli, často zjistí, že se jedná nejen o nezdravé prostředí kvůli přetěžování organismu a stresu, ale i o prostředí vysoce selektivní, a tím k mnoha lidem nepřátelské. Pokud nejste dostatečně vysocí, máte jen omezenou možnost prosadit se v basketbalu, pokud nemáte dobrou tělesnou konstituci, pak se místo spoluhráčem i třeba v amatérské soutěži, stanete většinou jen terčem posměchu. Kde jsou potom ty všemi uctívané hodnoty?

Oproti tomu rap je o tom nebát se být jiný. V rapu nemusíte "zapadat", aby jste byli oblíbení. Vím, že rap je také hodně o soutěžení, ale také nabízí prostor k vyjádření své individuality a ve své původní formě je o odvaze poprat se se svými problémy, nemít strach o nich mluvit a nebát se vyčnívat. Zkrátka v něm můžete být sami sebou. Škoda jen, že někteří současní rappeři zavádějí význam slova rap a rapová hudba někam trochu jinam...

 


Výstava Paranorma! Art od Selfish Platinum

8. january 2017 at 18:01 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Výstava na téma knihy Paranorma! Art od Selfish Platinum. Celou knihu si můžete volně stáhnout zde:






Výstavu můžete navštívit do 17. ledna 2017 v Galerii P na Pivovarském náměstí v Hradci Králové (8:00 - 16:30h ve všední dny).

Všichni jste srdečně zváni!

Zajímavost: Kým byste byli v knize Paranorma! Art?
- Zábavný test zde:

Digital Painting by Selfish Platinum

27. december 2016 at 0:49 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum
Moje vlastní tvorba. Obrázek se jmenuje Carnival Preparation. Co na něj říkáte?


Rozbor videa Young Money - We Alright

19. december 2016 at 16:07 | Selfish Platinum |  Podprahové zprávy v rapu
Tento článek vznikl pouze na základě mého subjektivního názoru, a tudíž NEMÁ za cíl objektivně interpretovat popisované jevy.

V dnešní době jsou hodně diskutovaným tématem podprahové zprávy. Podle některých konspiračních teoretiků nás televize a média prostřednictvím nich ovládají. Je to ale pravda? Těžko říct...

Je však neoddiskutovatelně jasné, že mnohá hudební videa podprahové zprávy opravdu obsahují. To si může snadno ověřit každý z nás, pokud si lépe a podrobněji video prohlédne a nalezne v něm kontroverzní symboly či scény, které mu na první pohled unikly.

Dokáží nás však podprahové zprávy ovlivňovat, nebo dokonce ovládat? To je otázkou, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Podprahové zprávy totiž především působí na naše podvědomí a zároveň působí pouze na základě asociací, které jim přidělí sám náš mozek. Interpretace jednotlivých podprahových zpráv se tudíž liší podle našich dosavadních zkušeností, informací a schopností. Proto je tak těžké říci, jestli a jak by mohly podprahové zprávy ovlivňovat velký počet lidí stejným směrem.

Někteří rappeři v současné době posunuli hranici toho, co vnímáme jako kontroverzní a šokující, někam hodně vysoko. Je až s podivem, že se ve videích vyskytují některé opravdu šokující prvky, které podle mého názoru vysoce hraničí s tím, co je ještě únosné.

Jak lze některé podprahové zprávy interpretovat? To si krátce předvedeme třeba na videu We Alright od Young Money:

V 0:27 vidíme v záběru lidi na diskotéce, z nichž ale někteří netančí, ale perou se. V 0:36 se k sobě romanticky přibližují dvě dívky. To vše můžeme interpretovat jako chaos a snahu o rozvolnění morálky. Klíčový okamžik je v 1:15, kdy vidíme, že lidí, kteří se perou, se nacházejí před klubem, ve kterém se scéna odehrává. To značí hierarchii, že ne každý si může dovolit být uvnitř.

V 1:04 je v záběru lahev vodky a na ní je něco, co vypadá při zběžném pohledu jako pavučina. Při detailnějším pohledu mi to spíše připadá jako můra nebo cikáda, ale nejsem si tím stoprocentně jistý. Nicméně cikády se v některých videoklipech vyskytují také často, ale význam tohohle symbolu si můžete dohledat sami.

Abych vás nezdržoval zbytečnými podrobnostmi, přejděme k tomu nejvíce kontroverznímu. V 0:41 nalévá jedna v dívek vodku do misky pro psa. Na její póze je však šokující fakt, že vypadá, jako když do misky močí. V 1:45 tam přivedlou jinou dívku v ocelovém obojku, která pak vodku z misky pije jako pes. To všechno poukazuje na nerespekt tvůrců k určitým lidem, zejména pak k některým ženám, které chápou jako podřadné. Podle mého názoru jsou tyto záběry hluboko za hranicí korektnosti, a neměly by vůbec ve videu být.

Další zajímavou pasáží je scéna se samotným Birdmanem v 2:04. Birdman tam sedí v čele prostřeného stolu. Celé aranžmá ve mně vyvolává pocit, jako když má scéna co dočinění s nějakou náboženskou tématikou (kvůli tomu zvláštně zdobenému oknu za Birdmanem). Všechno je ale zároveň laděné do červené barvy, která mě připomíná peklo. Birdman je jakoby netknutý děním okolo něho, kde lidé spolu zápasí, zatímco on v klidu sedí (také v 0:40). To může vyjadřovat myšlenku, že Birdman je v hierarchii nad všemi ostatními a pouze on může všechno pozorovat a hodnotit a nikdo se ho nepokusí ohrozit nebo sesadit z jeho pozice.

Ve videu je spoustu dalších situací a scén, které by stály za rozbor, iniciativu už však přenechám na vás samotných. Myslím si, že teď už máte možnost ve videu najít podobné scény vy sami a vymyslet si vlastní interpretaci. Na závěž pouze ještě uporozním na scénu s Lil Waynem v 2:56, která mi připadá také kontroverzní. Její interpretaci a rozhodnutí, zda je daná scéna vůbec kontroverzní, už ale nechám na vás...

Detail žaluje Drakea

25. november 2016 at 12:12 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Stalo se to už v roce 2014, ale teprve v letošním roce se to řeší. Producent Detail byl prý před dvěma lety zavolán Drakem k další nabídce spolupráce. Když však Detail na místo dorazil, čekal ho šok. Byl agresivně fyzicky napaden jedním z Drakeových bodyguardů. Teprve v červnu letošního roku se Detail rozhodl, že bude celou věc řešit a podá žalobu. Doufám, že uspěje a případ se vyřeší.

A jaký je můj názor? Jsem z události šokovaný. Nechápu, jak někdo, jehož povolání zahrnuje zvyšování své tělesné kondice, může fyzicky zaútočit na někoho jiného, kdo vzhledem ke svému uměleckému zaměření a profesnímu vytížení nebude mít možnost se vůči útoku účinně bránit. Oceňuji odvahu Detaila, že se o incidentu veřejně zmínil. Chování Drakeova bodyguarda je zcela neomluvitelné a dotyčný člověk by za své chování podle mého názoru měl být potrestán. Otázkou je, proč to dotyčný bodyguard udělal a jakou roli vlastně hrál v celém případu samotný Drake.


Selfish Platinum freestylin'!!!

22. october 2016 at 17:38 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum




Lil Wayne a jeho Gone 'Til November

21. october 2016 at 16:38 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Světoznámý rapper Lil Wayne minulý týden konečně oficiálně vydal svou knihu o pobytu na Rikers Island!

Podle dostupných informací v ní rapper popisuje svůj pobyt ve vězení, ve kterém se ocitl na několik měsíců. A přestože to musel být dost traumatizující zážitek, Lil Wayne si i v té době dokázal zachovat zdravý rozum. Navíc také spustil internetovou stránku Weezy Thanx You, díky které udržoval kontakt s fanoušky. A také těsně před nástupem na Rikers Island dotočil spoustu videoklipů a udělal hodně práce. Myslím si, že díky jeho cílevědomosti by mohl být vzorem pro každého z nás.

Moc se těším, až jednou budu mít příležitost si jeho knihu přečíst. Už aby to bylo!

ARTificial - Kapitola VII

17. october 2016 at 10:53 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola VII - Začátek konce

Joel ani nevěděl, jak, a už byl zase ve škole. Všechno ho bolelo a mozek měl zatemněný, ale musel tam být. Zářivá světla ve vstupní hale Joela dráždila a v krku mu narůstal nepříjemný pocit, že bude opět zvracet. Joel se trochu tápavě odebral na záchod. Tak se poprvé pořádně prohlédl v zrcadle... Neměl jen tetování, ale i drobný piercing ve rtu!

"Au," vydal ze sebe, když se snažil šperk sám odstranit. Nešlo to. Joel byl zabrán do své situace, že si zpočátku ani neuvědomoval, že uvnitř, v jedné z kabinek někdo zřejmě je...

Joela probraly ze soustředění potlačované vzlyky. Kdosi, schovaný v jedné z kabinek, se trápil, ale zjevně nechtěl, aby o jeho stavu věděl svět. Joel se opatrně zaposlouchal a vzlyky toho neznámého uměle ustaly.
"Haló," pronesl opatrně Joel. Ticho. Joelovi se začínalo zdát, že se předtím přeslechl. Zkusil opatrně vzít za kliku jedné z kabinek a zjistil, že je zamčená.
"Haló," řekl znovu, ale neobdržel žádnou odpověď. V kabince se kdosi pouze nervózně zavrtěl. Joel se vzdálil, znovu se na sebe zběžně podíval do zrcadla a s potlačovaným vztekem na sebe a celý svět chtěl odejít, když v tom...

"Joeli?" Z kabinky se ozval tichý hlas. Joel ztuhnul a nebyl schopen slova.
"Joeli?... Jsi to ty???... Já..."
"K-kdo to je?"
Ten kdosi v kabince se nahlas rozbrečel. Joel ho stále nepoznával. Znovu opartně vzal za kliku, ale dveře byly stále zamčené. Joel chvíli mlčky poslouchal, ale pak se dal znovu pomalu na ústup.

Cvak!
Zámek dveří kabinky náhle povolil. Joel udělal pár kroků zpět a opatrně dveře kabinky otevřel. I přesto, že sám měl obrovské trápení, chtěl tomu nešťastnému klukovi uvnitř pomoct. Ano, opravdu chtěl, jen kdyby to nebyl...

Devon! Joel letmým pohledem zahlédl část Devonových vlasů.
"Joeli, počkej..." vzlykal ten nešťastník. Joel zaváhal. Vyčkával. Nechtěl Devonovi dělat radost, obzvláště ne ve svém bezútěšném stavu, který mu sám Devon způsobil. To Joel vlastně potřeboval pomoct, ne Devon, vždyť...

Joel udělal pár kroků zpět ke kabince. Uviděl Devona s obličejem v dlaních. Devon pak vzhlédl a rukama bezděky odkryl tu spoušť - i on byl čerstvě potetovaný, a to hodně!

"Joeli, co jsme to udělali??!! spustil bezradně Devon, "k čemu's mě to donutil???!!!"
Joel nevěřil svým vlastním uším. Sám zlý Devon, který v sobě neměl ani kousek dobra a soucitu s ostatními, ho teď bezostyšně obviňuje z něčeho, co by Joel sám neudělal. Ano, byli předtím sice opilí, ale tohle bylo něco jiného...

V Joelovi se náhle probudila zuřivost.
"TY BLBE, JAK SE OPOVAŽUJEŠ MĚ Z NĚČEHO TAKOVÝHO OBVIŇOVAT!!! TO TYS MĚ K TOMU DONUTIL A JÁ ZA TO NEMŮŽU, ŽE JSEŠ TAKOVEJ VŮL, ŽE SIS..."

"ŠIKANA!!!" rozlehl se za Joelovými zády mohutný skřek. Kdosi ze spolužáků rychle vybíhal ze záchodů a slovo "šikana" se opakovaně dál rozléhalo poloprázdnou chodbou.

Joel ani nevěděl, jak, a už byl kýmsi dospělým tažen do ředitelny...
Ano, dělo se to znovu. Jako přes kopírák. Joel znovu selhal.

ARTificial - Kapitola VI

7. october 2016 at 17:50 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Kapitola VI - Pohroma

Překvapený Joel se se silnou bolestí hlavy probudil kdesi v děsivém přítmí. Neměl ani tušení, kde je. V hlavě mu proudilo tisíce abstraktních myšlenek a on je stěží dával dohromady předchozí události.

"Devon," naskočilo mu, "to on..." Joel si nevzpomínal, co... Hlava se mu div že nerozkočila. Ve vzduchu ucítil nepříjemný předzvěstný závan vlastních zvratek a o chvilku později mu zapáchající tekutina začala stékat dolu po bradě. Dusil se. Dávil se. V křečích si klekl na kolena a rukou si poté bezděky letmo přejel po obličeji. Měl na něm něco tvrdého a náplast... spoustu náplastí...

"Tak komu zavoláme, mladíku!" drsný hlas patřil strážníkovi. Joel si začal uvědomovat, co se okolo něho děje a žaludek se mu stáhl do bolestivé křeče - byl na záchytce.
"Kolik je pánovi let?!"
Joel se musel přemoci, aby odpověděl. Dozvuk jeho hlasu zanikl v chrchlání doprovázeném lavinou nažloutlých zvratek.
"... D-dvacet jedn..."
"A to vám mám věřit?! Vždyť vypadáte na šestnáct! Navíc sebou nemáte žádné osobní věci ani doklady."

Joela bodlo v žaludku a oči mu náhle zvlhly. Nevěděl, co má dělat. Už jednou měl problémy, které vyústily až v jeho vyloučení ze základky, ale to, co měl prožít teď, se s tím nedalo v žádném případě srovnávat. Teď byl úplně v pasti. A navíc mu bylo tak nesnesitelně špatně... Joel toužil umřít...

V bolestných křečích se snažil strážníkovi odpovídat. Musel dýchnout. Pak slyšel, jak před budovu přijela záchranka a jakýsi doktor ho za pár okamžiků vyšetřoval... Pak nastala Joelova noční můra - dorazili rodiče!

"Cos to se sebou proved, ty blbečku!!!" Otec se rozkřičel, "cos to máš na obličejí??!! No snad sis ne-..."


Joel znovu otevřel oči a víčka ho pálily. Tentokrát byl doma... Nevěděl, kolik je hodin, a bál se vstát. Bál se potkat rodiče... Bude muset utéct!

Joel se na posteli prudce posadil a jeho hlava se opět ozvala v té nejsilnější intenzitě. Prudká bolest mu na chvíli zatemnila vědomí...

Do dveří pokoje prudce vrazil Joelův otec. Hodil před Joela na postel jakýsi papír a z rozzlobených očí mu sršely blesky.
"Účet za elektřinu! Jak si můžem dovolit ho platit, a zároveň sponzorovat ty tvoje věčný průsery. JÁ UŽ NEMŮŽU. JÁ UŽ PROSTĚ NEMŮŽU!!!
Joel si zakryl rukama čímsi polepený obličej a jeho otec pokračoval: "A jak to vypadáš??!! To sis musel tohle všechno udělat??!! Víš co, SE VŠÍM JE KONEC!!!

Otec za zebou práskl dveřmi a nechal Joela napospas výčitkám. Ten nevěděl, co s ním teď bude. Věděl ale, že už ho rodiče nechtějí - asi bude muset ukončit školu, najít si práci a odstěhovat se... Do očí Joelovi vstoupily opět slzy. Plakal studem za sebe. Plakal osaměním. Plakal beznadějí...

Potom opatrně vstal a šel si do zrcadla prohlédnout svůj obličej, který ho nemilosrdně pálil. A v zrcadle ho čekal šok!... Na obličeji byl čerstvě potetovaný!

ARTificial - Kapitola V

1. october 2016 at 13:02 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.

První čtyři kapitoly najdete zde:


Kapitola V - Změna

Joel byl zaskočen tou pronikavou září světel. V kadeřnictví, kam právě téměř spontánně vstoupil, měl pocit, jako kdyby se všechny problémy světa rázem rozplynuly. Hrála tam uklidňující hudba, která v Joelovi navozovala pocity klidu a bezpečí. Vzduchem se rozlévala příjemná vůně kondicionérů. Bylo to tam útulné, luxusní a v zrcadlech okolo stěn se mu jeho vlastní odraz poměrně líbil. Joel se cítil jako v ráji.

Přivítala ho kadeřnice - mladá, sympatická slečna, která svým vzhledem nápadně připomínala anděla. Měla krásné, lesklé blonďaté vlasy, neuvěřitelně symetrický obličej a krásné modré oči, které však při bližším pohledu hrály všemi barvami. Joel se obával, aby se mu ta milá slečna za jeho troufalost, že se sebou chce něco radikálního udělat, nevysmála. Ale ona, naopak, s nacvičeným úsměvem Joela trpělivě vyslechla, ukázala mu pár vzorových střihů a barev, a nakonec se dala do tolik očekávané práce.

Za pár hodin, které Joelovy utekly jako voda, bylo hotovo. Nyní se prohlížel v zrcadle a nepoznával se. Ano, přesně takhle si to představoval, přesně takhle to chtěl mít. Bylo to originální a neotřelé. Takový účes neměl nikdo jiný na světě. Ale nebylo to příliš? Co mu na to řeknou spolužáci? Co rodiče?

Mladá kadeřnice mu podávala účet a kouzlo místa se náhle rozplynulo. Ta částka hrubě překračovala Joelovy plánované výdaje. Bude muset obětovat výhru z jedné soutěže. Jedinou peněžní výhru, kterou se mu kdy podařilo získat. To Joela hodně zamrzelo a uvědomil si, jak byl zaslepený. Znovu se zahleděl do zrcadla a už se sám sobě nelíbil. Ani trochu. Opět vstupoval do depresivní stísněnosti svého vlastního mozku.

U východu z kadeřnictví Joela čekal další šok. Stála tam skupinka mladých lidí - zřejmě studentů - kteří vypadali, že nemají zájem mu uhnout z cesty. Joel se mezi nimi úzkostlivě proplétal a vtom ho kdosi z nich bolestivě zatahal za vlasy. Joel se na něj bázlivě podíval. Byl to Devon!

"Cool," pronesl Joelův úhlavní nepřítel povýšenecky. Znělo to napůl posměšně. Joel se rychle dal na odchod, avšak Devon mu to nedovolil. Pevným stiskem ho chytil za pouto batohu, až chudák Joel upadnul na tvrdou zem. Devonovi příznivci se rozchechtali a Joela jejich výsměch bodal do srdce.

"Půjdeš s náma do hospody," rozkázal Devon. Joel by se na místě nejraději propadl. Nechtělo se mu. Po cestě šel asi dva metry za hlučnou skupinkou a měl chuť schovat se někam za roh a utéct. To ale nakonec neudělal. Cítil totiž, že by neměl šanci.

V hospodě si sedl ke kraji stolu, aby se nemusel tísnit s lidmi, které nezná. Nebo které možná nezná. Joel měl totiž jeden "handicap" - velmi těžko se mu pamatovaly tváře lidí, a proto by měl problém poznat i některé své vlastní spolužáky. Vlastně celá střední pro něho byla synonymem toho nahořklého a trpkého slova "Devon". Nic víc. Hlouček lidí v hospodě ale vypadal, že je složek převážně z Devonových internetových a mediálních příznivců.

Jakýsi sprostý kluk si po chvíli sedl vedle nešťastného Joela a zablokoval mu tak jedinou únikovou cestu od stolu pryč. Joel z něho neměl dobrý pocit a bál se ho. Seděl tam zaklíněný mezi naprosto cizími lidi a jeho tělem vibrovaly nepříjemné vlny nervozity a nejistoty. Po nějakém čase se místo vedle Joela uvolnilo, ale jen na vteřinku. Joel se zapotil a jeho brada mu začala bezděčně cukat. Na místo vedle Joela si se zlomyslným výrazem právě sedal samotný Devon!

'Teď nebo nikdy!' pomyslel si bleskově Joel. Jeho propočty však byly chybné. Na útěk už bylo příliš pozdě...

Jak moc Birdman ovlivnil Lil Wayna?

27. september 2016 at 18:52 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum doporučuje
Lil Wayne a Birdman jsou oba dva mými oblíbenými rappery. Je mi sice trochu líto, že už spolu netvoří, ale zároveň si říkám, že je to možná dobře. Spoustu lidí si myslí, že Birdman Lil Wayna "zkazil" tím, že mu dával drahé dárky, atd. S tímhle názorem souhlasím.

Když se totiž dívám na staré videoklipy s Lil Waynem, trochu mě v nich zaráží fakt, že se tam Birdman vyskytuje hodně, hodně často. Snad naprosto ve všech. Připadá mi to, jako by Lil Wayna stále kontroloval a nenechával mu prostor k vlastnímu vyjádření. A už jenom ta přítomnost někoho, byť pro něho známého, v každé Waynově tvorbě musí být svazující. Jako kdyby byl pod neustálým dohledem.

Nejhorší ale, podle mého názoru, je to, že Lil Wayne od té doby, co se pohádal s Birdmanem, zažívá naprosto novou situaci. Situaci, kdy musí jednat sám za sebe a obhájit si svoje názory. A stále nejasné dění ohledně toho, jak situace s Birdmanem nakonec dopadne, mu to rozhodně neusnadňuje.

Doufám, že bude Lil Wayne tvořit i nadále, ale že svou dosavadní tvorbu přehodnotí a začne vytvářet videoklipy pokud možno bez depresivní atmosféry a podprahových zpráv...


TEST: Kým bys byl v Paranorma! Art?

24. september 2016 at 16:51 | Selfish Platinum |  TESTY
Knihu Paranorma! Art od Selfish Platinum si můžete přečíst tady na blogu v rubrice Selfish Platinum - literární tvorba, a nebo si její první část poslechnout na YouTube jako audioknihu.

Už brzy pro vás ale bude připravena i s bohatými ilustracemi zdarma ke stažení!

Než se dáte do člení, mám pro vás malý test, který prozradí, k jaké postavě z knihy máte nejblíž. Sčítejte si body u každé otázky a na konci se dozvíte váš výsledek.
Have fun!

1) Jak bys chtěl, aby tě lidé vnímali?

- jako kamaráda (20 bodů)
- jako slavného (15 bodů)
- jako někoho, komu lidé mohou bezmezně věřit (25 bodů)
- jako vládce světa (0 bodů)
- jako anděla (5 bodů)
- jako někoho, kdo je "super cool" (10 bodů)

2) Když se dostaneš do problémů, tak...?

- někoho najmeš, kdo je za tebe vyřeší (popř. někoho přímo donutíš, aby je za tebe vyřešil) (0 bodů)
- přestaneš mít chuť žít (10 bodů)
- budeš se snažit někoho podvést (15 bodů)
- upneš se na nereálné představy a sny (25 bodů)
- utečeš (20 bodů)
- budeš lhát, lhát a lhát, aby ses z problémů dostal (5 bodů)

3) Kdo by ti nejvíce chyběl?

- táta (15 bodů)
- kamarádi (20 bodů)
- nikdo (0 bodů)
- rodina (25 bodů)
- lidé, kterým bys mohl pomoci (5 bodů)
- lidé, co tě obdivují (10 bodů)

4) Kdybys byl bohatý...?

- věnoval bys něco na charitu (25 bodů)
- ovládal bys druhé pomocí peněz (0 bodů)
- snažil by ses proslavit se (10 bodů)
- zařídil by sis obrovskou vilu s bazénem a výřivkou (5 bodů)
- chodil bys často na večírky (15 bodů)
- unudil by ses (20 bodů)

5) Tvoje "tajná" posedlost?

- plyšáci (15 bodů)
- mít všechno podle svých představ (5 bodů)
- elektronika a svět internetu (10 bodů)
- nějaká slavná osobnost (20 bodů)
- manipulace druhými (0 bodů)
- duchové (25 bodů)

6) Jak bys chtěl vzhledově vypadat?

- normálně (20 bodů)
- jako tvůj tajný idol (25 bodů)
- tak, aby se tě všichni báli (0 bodů)
- za každou cenu zajímavě a extravagantně (10 bodů)
- tak, aby si tě lidé pletli s někým slavným a obdivovali tě (15 bodů)
- mile a přátelsky (5 bodů)

Výsledky:

0 - 15 bodů - Da Master
20 - 45 bodů - Charles
50 - 75 bodů - YoungAndBeatz
80 - 105 bodů - Gaston
110 - 135 bodů - Royce
140 - 150 bodů - Rich

Da Master (0 - 15 bodů)

Jsi vysoce ctižádostivý a víš, že správnými prostředky dosáhneš všeho, co máš v úmyslu. Cítíš, že v ničem nemáš zábrany, které bys nezdolal. Rozmysli si ale dobře, co chceš a zda tvůj vysněný cíl negativně neovlivní životy jiných. Je to obrovská zodpovědnost.

Charles (20 - 45 bodů)

Vypadáš skvěle a máš silné charisma. Lidé se tebou nechají snadno ovlivnit. To sebou ale nese velkou odpovědnost - stačí udělat "krůček vedle" a už nebudeš tím, za koho chceš, aby tě lidé měli.

YoungAndBeatz (50 - 75 bodů)

Jsi oblíbený a ostatní tě obdivují. To tě ale paradoxně svazuje. Máš pocit, že kdyby tě jiní opravdu znali, už by tě neměli tolik rádi. To se ale mýlíš. Lidé tě budou mít rádi, ať už jsi kýmkoliv.

Gaston (80 - 105 bodů)

Jsi ctižádostivý a vytrvalý, ale občas děláš chyby. Ostatní tě proto mají za amatéra. Máš pocit, že sám nic nedokážeš, a tak hledáš podporu u druhých. Když na sobě ale budeš i nadále pracovat, ostatní se ti smát časem přestanou.

Royce (110 - 135 bodů)

Jsi chytrý a talentovaný, ale máš problém zařadit se mezi lidi. Ostatní tě mají tendenci ignorovat, nebo se ti posmívají. Jsi kamarádský, ale nikdo ti nevěnuje takovou pozornost, jakou by sis zasloužil. Jednou se jí ale dočkáš.

Rich (140 - 150 bodů)

Jsi hodně kamarádský a až naivně poctivý. Věříš, že každý člověk je v jádru dobrý a že by si všichni lidé měli navzájem pomáhat. Také bys nikdy nikoho nepodrazil. Dej si ale pozor, aby tě ostatní nezačali využívat.


Paranorma! Art 2 - Závěr

24. september 2016 at 12:44 | Selfish Platinum |  Selfish Platinum - literární tvorba
Varování: Tento příběh je čistě fiktivní. Postavy, události a místa z tohoto příběhu se nevztahují k žádným skutečným osobám, místům či dění.


Závěr - Pravda a iluze

Rich s Gastonem si nedělali plané naděje. Ale modlili se. Teď, kdy s odstupem několika dlouhých hodin svorně vstupovali do nemocniční haly, oba věděli, co chtějí Charlesovi říct. Jedinou větu. Větu, která by vše vyřešila. Větu, po jejímž vyslovení by se situace změnila. Větu, která ještě mohla Charlese zachránit…

Nemocnice působila zevnitř smutným dojmem. Rich si všímal všech těch zamračených tváří příbuzných a přátel, kteří čekali na ortel vyšetřujících lékařů. Mnohým z nich možná v následujících minutách někdo blízký zemře. Jiným se ale jejich známý vrátí v pořádku domů. Život je loterie.

Z těžkých dveří do čekárny vyšla ošetřující sestra a za ní se s vážnou tváří vynořil lékař. Gaston čekal špatnou zprávu. Sám měl tajemství, kterém nevěděl ani naivní Rich. Tížilo ho tajemství, které měl býval Charlesovi prozradit dříve, než bylo pozdě. Gaston zhluboka vzdechl a začal se třást. To on vlastně nepřímo mohl za to, že se Charlesovi přitížilo. To on ho…

"Jdeme za panem Charlesem, jak je mu?" ptal se hned Rich.
"Omlouváme se, ale informace můžeme podávat pouze Charlesově rodině. Vy jste z rodiny?"
"Jsme synové!" vyhrkl Gaston a snažil se použít všechen svůj herecký "talent", aby zněl přesvědčivě. Sestra se na něho nevěřícně podívala, ale pak přejela zrakem na Riche, jehož bezelstný pohled ji obměkčil.
"Dobře tedy… pan Charles je stabilizovaný… ale prozatím pan doktor nedoporučuje návštěvy. Pan Charles je velmi slabý."
"Prosím," obrátil se úpěnlivým hlasem Gaston na doktora, "prosím, je to důležité!"
"… Dobrá tedy, zeptám se pana Charlese, zda si návštěvu přeje," odvětil lékař.
Gaston chtěl něco namítnout, ale Rich ho chytl za ruku. Střetli se pohledem a Rich na Gastona slabě kývnul. Zřejmě věděl, co dělá.

Pan Charles si opravdu návštěvu přál. Když však Rich s Gastonem vstupovali do prostorného pokoje, nalezli ho v napjaté poloze plné očekávaní, ze které se však brzy rezignovaně opět svezl na postel.
"Já myslel, že to jsou…" vyhrkl, ale pak zpozoroval, že v hloučku za kluky jde nemocniční sestra.
"Tati!" zvolal teatrálně Gaston. Charles přísahal, že pokud se z nemocnice ve zdraví vrátí, pak tomu "herci" sežene opravdovou práci, aby se už nemusel takhle ztrapňovat. Gastonovi dočista chyběl talent.
"Slečno, prosím…" obrátil se Charles na sestru.
"Ale pane Charlesi, v téhle situaci vás nemohu nechat bez dozoru."
"Bude to jen minutka," zaprosil Charles a nemocniční sestra rezignovaně odešla.

"Reginalde," vyhrkl Rich a oči mu svítily, "Da Master se neživil zlem. Da Master chtěl ničit dobro!"
Charles na Riche nevěřícně zíral.
"Je to pravda," přisvědčil Gaston, "to, co jsi mi říkal o tom Royaltonovi… nebyla to pravda. Já - já jsem si Royaltona vymyslel." Gaston studem klopil oči.
"Cože?"
"Byl to můj imaginární kamarád." Ta slova se Gastonovi nepronášela lehce, "chtěl jsem prostě ohromit kluky z ulice. Oni se stále chlubili tím, jak kradou a ničej auta a já neměl nic… Tak jsem jim pověděl o Royaltonovi." Gaston vzdechl a pokračoval: "všechno jsem udělal tak, aby to dávalo smysl. Snažil jsem se to udělat tak, aby to znělo přesvědčivě… jenže mě nenapadlo, jak moc se ta historka uchytí. Táhlo se to se mnou šest let… Tenkrát jsem ale trochu pomáhal bezdomovcům. Nosil jsem jim svoje svačiny. Jednomu z nich bylo jenom osmnáct, a tak jsem ho poprosil, jestli by neřek', že je Royalton…"
"A to myslíš, že na tohle Da Master skočil?" ptal se Charles.
"Právě že neskočil. Všichni zjistili, že jsem si to vymyslel a smáli se mi. Měl jsem ostudu v celý čtvrti. Da Master mi pak nabídl, jestli nechci odtamtud vypadnout a hrát CityGold. A já neviděl jinou možnost, a tak jsem jel. On na tu historku s Royaltonem samozřejmě neskočil, ale tobě ji tak asi vyprávěl a tys mu věřil."
Charles nevěřícně zíral.

Slova se ujal Rich: "Reginalde, Da Master věděl, že jste oba hodní a chcete pomáhat, a tak to na vás takhle nastražil. Vy jste nebyli zlí, ale on jo. A právě proto silně pochybuju, že ta historka s tím pacientem, co mi Gaston o tobě řekl…" Rich slova záměrně nedopověděl. Charles překvapením otevřel ústa. Všechno mu začínalo dávat smysl…

"Charlesi, já jsem lhal!" vyhrkl Gaston, který až doposud sbíral síly na šokující přiznání, "nikdo za mnou nebyl, to já jsem chtěl, aby sis myslel, že to vyšetřují, protože jsem… zadlužený!"
Rich vykulil oči. Charles ale zůstal klidný.
"Já vím, že to nevyšetřují," odpověděl překvapenému Gastonovi, "zjišťoval jsem si to hned, jaks' mi poslal ten dopis. Vyšetřování bylo uzavřeno před osmi lety. Došli k závěru, že za nehodu mohl pouze Da Master. Já jsem ale myslel, že na mě máš něco jinýho, za co mě chceš udat…"
"Ne, to rozhodně ne!"
"Ale," vložil se do hovoru Rich, "já teď teda nechápu jednu věc - když jsem se dostal do tý budovy, tak tam přece byli strážníci, a to oni mě tam přece zamkli."
"Časová anomálie," odpověděl bez rozmyslu Charles, "to se tam občas děje. Taky já sám jsem nemohl otevřít jeden ten poklop, když jsem tě tam šel hledat, a určitě byste neuhodli, kdo mi ho nakonec otevřel!" Charles udělal dramatickou pauzu a pobaveným pohledem se na své společníky podíval: "Sám Da Master!"

Charles se začal s úlevou smát a Gaston se k němu přidal.
"To by asi Da Master koukal, kdyby zjistil, že to on mi vlastně pomohl," smál se Charles.
"To jo," odvětil pobaveně Gaston. Charles si rukou protíral uslzené oči.

Když se konečně všichni uklidnili, Charles se vážným pohledem podíval na Gastona.
"Podej mi ze skřínky šekovou knížku," řekl.
Gaston poslechl.
"Tak kolik?" ptal se Charles.
"Já…"
"Kolik, ať to sem napíšu a máme to za sebou…"
Gaston Charlesovi pošeptal částku. Charles šek vyplnil a bez náznaku jakéhokoliv zdráhání ho Gastonovi podal. Gastonovi spadl úlevou obrovský kámen ze srdce. Nechtělo se mu až věřit, že všechny jeho problémy touto chvílí končí…

"Já ještě něco nechápu," ozval se opět Rich, "ten Da Master, když byl tak zlý, byl to vůbec ještě člověk?"
Charles se usmál: "Ty myslíš, jestli nebyl reptilián, nebo tak něco?"
"No…"
"Poslyš, tohle jsou jenom báchorky, který si lidi vymýšlí. Reptiliáni podle mě neexistují. Da Master byl člověk, jenom měl prostě nějaký schopnosti, kterýma si pomáhal. Věděl něco o magii, symbolech, ale zároveň ovládal svět internetu a elektronické komunikace. Dobře znal fyzikální zákony. Používal infrazvuk. Ale uměl hlavně manipulovat lidmi a využíval emocionální nestability mladých. A čemu nerozuměl, na to si najímal jiné. Nic víc."

Do pokoje opět vstupovala netrpělivá sestra.
"Ještě vteřinku, slečno," odbyl ji Charles.

"Škoda, žes neviděl žádný klip z Da Master's Production," pokračoval Charles směrem k Richovi, "tam by sis toho hodně uvědomil."
"Já jsem viděl všechny od CityGold," ozval se Gaston, "nejvíc si pamatuju ten, jak tam byla ta hora zlata a CityGold se v ní válel a měl na hlavě tu královskou korunu."
"A všim' sis, co v tom zlatě bylo schovaný? Viděl 's, co bylo napsáno na tý koruně?"
"Ne"
"Tak to buď rád…"

Charles vzdychl. Před očima mu právě v plných barvách vyvstaly stíny minulosti, kterých se potřeboval zbavit. Doufal, že jednou dokáže uniknout těm dotěrným hlasům svědomí, které ho doprovázely takřka na každém kroku. Doufal, že jednou bude volný…

KONEC

V roce 2037, deset let po tragédii, bude budova Da Master's Production zdemolována. Podnět vzejde od vlivné Richovy rodiny.
Charles společně s Gastonem založí charitativní centrum pro duševně nemocné. Pomohou stovkám lidí. Alespoň částečně se tak zbaví nepříjemných hlasů svědomí.

Nové metody bádání prokážou, že se Reginald Ángelo Charles v několika aspektech mýlil, avšak jeho závěry budou prezentovány jako klíčové i za dalších třicet let.

Ne všechny osudy bývalých rapperů z Da Master's Production budou dohledatelné a ne všechny budou mít šťastný konec.

V následujících dekádách ještě vznikne několik dalších pokusů o založení podobné hudební společnosti po vzoru Da Master's Production, než se lidé konečně poučí a přestanou experimentovat s "nadpřirozenem".


Next articles


Where to go next